Ve Špindlerovské hospodě se řídí heslem „V jedoduchosti je krása.“, což pro nás bylo velmi osvěžující. Jídlení lístek dlouhý tak akorát. Převažovala místní kuchyně s lokálními specialitami a měli i ryby.

Tady bych si dovolila zdůraznit tu zásadní ideu, kterou se tam řídí: Proč se snažit umlátit hosta zmrzlým tuňákem, když ho můžu pohladit místním chlazeným pstruhem!

Hurá, konečně hospoda, kde to pochopili.

V cukuletu u nás byla obsluha (číšník, dobrej řízek, ale milej) a aniž bychom se ptali, doporučila právě dopečenou kachnu se dvěma druhy zelí a knedlíků a plněné knedlíky se zelím. 

Dali jsme si obé a chrochtali blahem. Kachnu jsem zapíjela Plzní, která (světe div se) nebyla přesycená. 

Jediné, co nám v tu chvíli kazilo vyhlídky na zbytek večera, byl ten výstup k penzionu, který nás ještě čekal (s kachnou v břiše se nestoupá zrovna lehce :).

Špindlerovská hospoda, Špindlerův Mlýn, www.facebook.com/spindlerovska.hospoda