Belgická erupce radosti na Míráku

Časy mého hrdého euroúředničení už jsou nějaký ten pátek pryč. Každotýdenní cesty do Bruselu na jednání, která příčetnému člověku musí dávat asi tolik smyslu jako recepty z mimibazaru, ve mě přeci jen ale zanechala nějaká ta pozitiva. Jedním z nich je závislost na belgickém pivu (to trošku kecám, na to už dneska není třeba jezdit do Bruselu) a samozřejmě kuchyni, která mi přirostla k žaludku hlavně svým zaměřením na mořské potvory a maso všeho druhu. Jenže jezdit za svoje do Belgie kvůli slávkám na víně už rozhodně není taková sranda, jako užít si je v rámci mítínků, wórking grůpů, wórkšopů a podobných zábav placených z eráru. Jak se ale zatím zdá, tenhle trn mi z paty vytrhl nový podnik s názvem Bruxx nacházející se na náměstí Míru.

Měsíc po otevření si tady bez rezervace sednete nejspíš jen tehdy, když budete opravdu v blízké přízni s majitelem. To je samo o sobě s ohledem na velikost prostoru k nevíře, byť se podnik nachází ve frekventované části Prahy. Obrovský sál zaplňuje spousta stolečků a všude okolo se ozývá tlumený halas okolí. Přesto si člověk nepřipadá šmírován, a to ani obsluhou, která je přiměřeně dotěrná, přiměřeně vtipná a přiměřeně povědomá z jiných pražských podniků.

IMG_20140427_184125

Kdyby neměli v Bruxxu tak vysoké stropy, radostí bych je z nabídky piva inzultoval vlastní hlavou. Pominu Stellu, Hoegaarden a Leffe, které u nás už téměř zdomácněly i v čepovaných verzích. Co považuji ovšem v Praze téměř za zázrak, to je stála nabídka dalších pěti speciálů na pípě. La Trappe a Augustijn budou více vyhovovat pánům, broskvový Mort Subite a višňový Kasteel se sladkým ocáskem jsou vhodné i pro dámy. Pozor na dávkování, hlavně Kasteel není žádná slabota, takže si nejdříve ujasněte, kde chcete, aby Váš večer skončil. Posledním pivkem je poté pravidelně obměňovaný speciál z některého českého minipivovaru.

IMG_20140425_210716

Poprvé jsem se do Bruxxu vydal se svými snobskými bohyněmi Janičkou a Kachničkou a v rámci předkrmu nám za oběť krom příjemných sýrových kroket s domácí majonézou (pecka!) padla skupinka šesti tygřích krevetek v jemné rajčatové omáčce. Nebožačky byly ugrilovány perfektně na skus a po překonání mírného odporu tak v ústech následovala exploze chutí, které nás s troškou představivosti přenesly do končin disponujících velkou louží se slanou vodou. Je třeba si přiznat, že mušle nejsou tak sexy fotogenické jako jejich kolegyně krevety, tudíž jejich obrázek nečekejte. Buďte si ale jistí, že v Bruxxu je dělají skvěle, především asijské provedení Tin-Tin bylo fantastické.

IMG_20140425_210320

Jako pokusný králík mi při druhé návštěvě posloužila má nejdražší maminka, která je na kvalitu jídla stejně dobrý indikátor jako lakmus na pH. Já tentokrát odstartoval půl tuctíkem šneků v bezvadně vychuceném bylinkovo-česnekovém másle, v němž jsem následně vymáchal skoro celou ošatku čerstvého pečiva.

IMG_20140425_210552

Maso je maso a druhý chod proto obstaral hovězí entrecôte. Snad jste to už někdy zažili, ten moment, kdy víte, že tenhle kus kravičky prostě kuchař trefil dokonale. Pokud ne, doufám, že se toho momentu brzy dočkáte. No a pokud ano, tak víte, jaký byl tenhle vysoký roštěnec v Bruxxu.

IMG_20140425_210435

Na závěr jsem si neodpustil dezert, kterým byla tvarohová sedlina s čokoládovým krémem a zmrzkou. Chuťové i designové provedení takové kvality bych spíše očekával v podniku nejvyšší kategorie, a to včetně jiné ceny. Ale i ta je s ohledem na kvalitu servírovaného jídla nanejvýš příznivá a proto v mém případě určitě nezůstane jen u dvou návštěv. Máma byla spokojená. A já už mám zase chuť na mušle.

Bruxx, Náměstí Míru 9 / Praha 2 – Vinohrady, www.bruxx.cz

hneda

Kriterium Hodnocení
Obsluha Nevtíravá, příjemná, povědomá
Prostředí Národní dům
Jídlo Belgická kuchyně, mušle, hovězí, waterzooi
Cenová úroveň Střední, přiměřená
Příležitost pro návštěvu S bohyní, s mámou, na pivní speciál
Celkový dojem Velký a zatím naplněný potenciál

 

Výletnice u Gregorů (Nymburk)

Nejraději chodím jíst s mými Snobkami. Obzvláště těmi, které (bez ohledu na pohlaví) mají stejné chutě jako já. To znamená maso, ryby, potvory z moře vytažené a nevadí jim, či je alespoň nepohoršuje, absence vaty typu pečiva a příloh. Vyrazím- li totiž s civilistou, případně jiným stravovacím druhem, odmítá často vzájemné ochutnávání (jídla), nedej bože sdílení talířů. Ovšem zde je sharing více než žádoucí.

Pokud jste si dodnes mysleli, že tapas patří do španělské kuchyně a znamená to olivy, šunku apod., jste na velkém omylu. My jsme byly tři blonďaté křehké dívky po náročném fyzickém výkonu a v hospodě u Gregorů (která byla předem vytipovaná a prolustrovaná) jsme si nechaly připravit pravé české tapas hody z jídel předkrmových.

Nejdřív nám bříška zahřál báječný hříbkový krém, který nepotřeboval ani čerstvě namletý pepř. Navíc pan vrchní pohotově zareagoval na naši částečnou nesnášenlivost na krutony a přinesl je zvlášť. Polévku jsme si daly ještě každá vlastní.Hříbkový krém Pak už ale nastala soutěž o to, kdo si urve nejlepší sousto. Vzhledem k tomu, že byla skvělá všechna, nebyl boj vůbec krvavý, přežily jsme všechny a z hodování se tak stal poklidný, místy až nudný dýchánek plný spokojeného pomlaskávání a následně drobného funění.

„Takže my si dáme tlačenku, uzené vepřové kolínko, kachní paštiku, vepřový bůček, tatarák … a salát.“ (Ten jsme si stejně daly, jen aby to nevypadalo, že blondýny v Praze jí samé prasárny*. A bez chleba.)

A všechno bylo perfektní. Tlačenka byla plná masa, hustě posypaná na drobno nakrájenou cibulkou a spokojeně si lebedila v octu. Tatarák byl dle očekávání velmi dobrý, česnek silný a topinky skoro zbytečné. (Na co chleba, když mám maso.)Hovězí tatarák

Mě osobně velmi nadchl bůček, připravená ve vakuu, s hořčicí, křenem jako křen a šalotkou.Bůček

Velmi jednoduše připravený salát s řepou a kozou nám pro změnu chutně doplnil vitamíny.Salát s řepou a kozou

Ale nejlepší byla paštika. Hrubá, domácí, plná masa s brusinkovým želé a jablečnou kašičkou.Kachní paštika

A pak nám došlo, že nemáme na stole to koleno!!!! Skandál.

A tak jsme si ho daly jako dezert. Měkoučké uzené vepřové kolínko s jablečným křenem. Přišlo sice se zpožděním, zato zdarma. Prý za čekání. Perfektní tečka.Uzené vepřové koleno

Nabídku číšníka o výběr z dezertů jsme už odmítly. Měly jsme přece to koleno. A víc se do nás nevejde. Porce byly sice předkrmové, ale bylo toho dost.

A tak jsme rozloučily s restaurací u Gregorů, kde jsme přijaly asi 15x tolik kalorií, kolik jsme spálily na bruslích na okruhu Nymburk – Poděbrady – Nymburk. Holt život je jeden z nejtěžších.

Restaurace U Gregorů, Palackého třída 440, Nymburk, www.ugregoru.cz

Snobka hodnotí

Kriterium Hodnocení
Obsluha Milá až laškovná. Profesionální.
Prostředí Ganz cajk.
Jídlo Pravé prasečí hody báječné kvality.
Cenová úroveň Velmi dostupná široké veřejnosti.
Příležitost pro návštěvu Poklidné posezení a kvalitní naplnění žaludků.
Celkový dojem V Nymburce už nikam jinam!

 

*Pozn. autorky Kachny: Aby bylo jasno. Nic z výše popsaného za prasárnu nepovažuji. Názory na výživovou problematiku se však různí.

 

Jak jsme v Nerudovce zahodily předsudky

Na první pohled se může zdát, že lehce diskriminujeme vše, co začíná na vege/vega, ale není to tak. Jen prostě trochu nadržujeme všem kravám, bejkům a jiným masem oplývajícím živočichům. Chcete- li ale ochutnat něco, co jste nikdy neochutnali, musíte občas vyrazit tam, kam byste jinak dobrovolně nikdy nešli. Když se k nám dostaly zprávy o prej báječném vegeburgeru a neskutečném raw cheesecake, nechtěly jsme tomu věřit. Co to je to „vege“? A co to je to „raw“?

Tak jo, předsudky stranou. Mít je, tak bych nikdy do pusy nestrčila kližku, krevetu, ba ani houbu (páč vypadá divně a je slizká). S heslem „když mám hlad, sním i tofu“, jsme se neohroženě vydaly užít si náš nonmaso den do měšťanského domu v Nerudovce. Do podniku, kde lovují Veg. A prý je tam dobrý výhled. Po zdolání převýšení Nerudovky a asi 115 238 schodů jsem si říkala, zda by nebylo výhodnější zůstat v nížině a dát si gyros. No ale za ten výhled to stálo. Takovou malebnou terasu už jsem dlouho neviděla a má obvykle přisprostlá duše se rozněžnila.

A teď „ukate“ to menu, máme hlad.

Na doporučení velice ochotné obsluhy jsme jako předkrm zvolily jejich domácí poklad a to tempehové paté s hlívou a vlašskými ořechy přelité brusinkovo-borůvkovým glazé a toasty s bylinkovým máslem. Bylinkové máslo, bylo nezapometulné, ale lepší předkrmovou volbou bylo carpaccio z červené řepy, které zanechalo zásadní otisk, nejen na ubrusu, díky kombinaci marinády z javorového sirupu a rukoly s praženými vlašskými ořechy. Přesně tohle (ta řepa) mě baví. Když už jsem vege, proč hledat náhrady masa (tofu, tempeh) a proč raději nepoužívat přirozeně nemasné suroviny.

Paté a řepiskové carpaccio

Paté a řepiskové carpaccio

Jenže to jsme ještě nevěděly, že přijde burger. Báječný načančaný plně naplněný. A ta cibulka! A domácí majo jo jo jo. Za mě jo.

LoVegburger (s grilovaným seitanem, sýrem, tempehovou slaninkou a zeleninou; pečená cibulka, sojanéza, kečup. Podávané s hranolkami a domácí sojanézou)

LoVegburger
(s grilovaným seitanem, sýrem, tempehovou slaninkou a zeleninou; pečená cibulka, sojanéza, kečup. Podávané s hranolkami a domácí sojanézou)

A taky jsem nemohla nevyzkoušet mé zamilované kari. Thajské kokosové curry s jasmínovou rýží. Bylo příjemně sladkopálivé. Nešlo odolat mámení směsi žampionů, tofu, sladkého hrášku a jarní cibulky s kokosovým mlékem na kari, zakápnuté limetkovou štávou. (I když bych si to úplně v klidu dokázala představit bez tofu, viz. výše.)

Thajské kokosové curry

Thajské kokosové curry

Když někam jdu, většinou si dopředu jídelák nastuduju. A když už nevybírám rovnou na jistotu, tak alespoň s mlhavou představu. Předkrmy i hlavní chody jsme si nechaly spíše doporučit, zato o dezertu jsme měly jasno od prvního dne, kdy jsme se o LoVegu dozvěděly. A raw čoko cheesecake byl prostě … hned pryč. Konzistence i chuťe byly netradiční, ale fantasticky vyladěné.

Raw čoko čískejk

Raw čoko čískejk

Neměla žádné hranice,tahle naše veganská žranice 🙂

LoVeg – veganská restaurace, Nerudova 36, Praha 1, www.loveg.cz

Snobka.cz hodnotí

Kriterium Hodnocení
Obsluha Vegetariánská a milá
Prostředí Romantické (s převýšením)
Jídlo Jiné, ale chutné
Cenová úroveň V pořádku
Příležitost pro návštěvu Zkuste nepoznané…
Celkový dojem Majo jo jo jo!