Divadelní rizoto v Theatru

Jsem rýžová holka. Miluju dobře udělané rizoto. Mám své osvědčené tipy, kde má touha po této jednoděložné rostlině z čeledi lipnicovitých bude uspokojena.

O  to víc jsem ráda, když objevím nové místo, kde rizoto umí udělat. A často na místech, kde bych to nečekala. Že se to stane v divadelní restauraci Karlínského divadla by mě nenapadlo.

Přícházejíc ke vchodových dvěřím restaurace Theatro přihmuřuju oči, abych se dočetla, cožeto dneska máme. Ne, nechci se podobat asijským rýžomilům, jen jsem slepá jak patrona.

Obrys slova r i z o t o ovšem vidím zřetelně ač v mlžném oparu. A ještě ke všemu šafránové, s krevetami, rukolou a parmazánem. Tak tomu říkám zajít si v poledne do hospody na meníčko.

Theatro-rizotto

Spolupachatel podlehl pro změnu drůbeži. Že se mnou nikdy na obědě do té doby nebyl, jsem si uvědomila až při jeho nechápavém pohledu na moji vidličku v jeho talíři. „No co, když chci o něčem psát, musím vědět jak to chutná!“ A že mi to chutnalo. Taky po kachně s nočkama a zelím zbyl jen mastný flek.

Theatro-kachna

Začínám se tady v Karlíně orientovat. Už vím, kde tu jíst a kde ne. A tady rozhodně jo.

Už kvůli té skvělé čerstvé zázvorovce!

Theatro-limca

Theatro, Křižíkova 10, Praha 8- Karlín, http://www.cafeinfinity.cz/theatro

Sladké pamlsky v Lokálu

Do Lokálu, ať už v Dlouhé nebo na Malé Straně, chodím velmi často. Je to jistota dobrého jídla s vysokou pravděpodobností, že si člověk sedne i bez rezervace.

Standardně si objednávám chuťovky české kuchyně, kterou mám velmi ráda. Nicméně s přibývajícím věkem jsem čím dál více mlsnější a večeři rozšiřuji o sladkou finální tečku ve formě dezertu. Dezerty v Lokále jsou tradiční české, doplněné výbornou pravou šlehačkou, což velmi oceňuji.

Babovka

Domácí bábovka se šlehačkou je skvělá. Porce je velká, možno považovat za svačinku. Základ je vláčný s vanilkovou příchutí. Šlehačky by mohlo být třeba více, ale toť otázka vkusu.

Pala

Palačinky s marmeládou nabízejí v Lokále ve dvou alternativách. Buď jako hlavní chod nebo jako dezert. Já jsem si dala větši hlavní chodovou porci jako dezert. Jsem měla ještě velký hlad. Palačinky mi chutnaly. Mastné byly tak akorát, marmeláda voněla skutečně po ovoci a vzpomněla jsem si na dobu, kdy mi přesně takové palačinky servírovala pod nos babička.

Vetr

A na závěr to je on, mého srdce šampion – větrník! Tento větrák je zcela jiný než ostatní prodávané větráky v ČR. Je to směsice dokonalých chutí, které člověku způsobí sladký kulinářský orgasmus. Chcete-li zažít nezažité, dejte si ho. Ale pozor, nikdy už nebudete chtít jiný…

Lokál Dlouhá, Dlouhá 33, Praha 1, ambi.cz/ambiente-lokal-kontakt.php

Penne a la kuře – Starsano

Možná je to jen pocit nebo vliv profese, ale ve Starsanu vždy potkám rozličné typy lidí z IT branže přes programátory, obchodníky, geeky… Každá návštěva je riziková. Parkování na prasáka v okolí je adrenalinovou záležitostí. V lepším případě to skončí papírkem za stěračem, v tom horším cestou na odtahové parkoviště.

Starsano má velmi pozitivní interiér. Po vstupu na vás dýchne příjemná zelená a urovnané stoly připravené pro zákazníka. Přes pár chybiček sem chodím docela často. Jídlo tu totiž zcela reálně vaří. Neohřívají. Proto trvá vyřízení objednávky o něco déle. Při své poslední návštěvě vybírám Penne na paprice.

Img_2088

Ve Starsanu jsou specialisti na těstoviny. Cokoliv s těstovinou jsem tu kdy měla, bylo extrémně dobré. Úprava kuřete na paprice po italsku s libovými penne, kousky kuřátka, pestem, smetanou a paprikou mě příjemně překvapila. Talíř zůstal prázdný. Kvalitě a čerstvosti surovin ve Starsanu věřím. Každé jídlo doposud bylo chuťově na jedničku.

Domácí kuchaříci si mohou zakoupit  těstoviny a uvařit si je v teple domova. Pro zdravožrouty mají mixit. K namíchání mussli a suché plody.

Img_2090

Shrnuto a podtrženo vařit tady umí, a to výborně. Jídla jsou nápaditá, chuťově lepší než výborná. Jen by to chtělo doladit trochu servis.

Starsano, Anglická 510/13, Praha 2, www.starsano.cz

Nejlepší sobotní dopoledne na Portálu

Tak tohle bude asi nadlouho jediný hradišťský podnik, o kterém napíšu. A přitom bych vlastenecky mohla město, kde jsem prožila všechna svá poprvé, zvýhodňovat. Kdepak budu kritická a přísná a krutá!

V Uherském Hradišti („cizinci“ často nazýván Uherákem) není moc míst, kde se dá dobře najíst (maminka se nepočítá prý), nebo kde si dáte dobré kafe, které Vám připraví ultramilá obsluha, a zároveň se tam budete cítit jako doma.

Dsc_0129

Já to místo našla. S tím dobrým kafem, co se jídla týče maminka platí.

Portál navíc není jen kavárna, kde ví, že espresso je „malé preso“, a že má mít krémovou pěnu. Tohle je víc. Tohle místo má totiž genia loci (a pohlednou obsluhu- jsem taky jen žena:-). 

Dsc_0125

Obzvlášť si ho užijete (toho genia loci), když je teplo, a můžete se posadit na divadelně-kinové sklápěcí dřevěné sedačky na pavlači, vyhodit kopyta na zábradlí a sledovat čilý ruch dole v atriu.

Dsc_0135

A taky mají super čaj a domácí štrůdl, který vlastně normálně vůbec nejím a víno… Aha, my tam byly dopoledne. Tak o tom snad raději jindy. 🙂

Tož třeba na filmovce!

Cafe Portál, Masarykovo náměstí 35, 2. patro, Uherské Hradiště, www.cafeportal.cz

Pohlreichovic kachna v Cafe Imperial

Lednový podvečer, venku sychravo a svátek slaví Zdeněk. Ideální čas poctít snobskou návštěvou Zdeňka Pohlreicha v Café Imperial. Berou nás i bez rezervace, což mě těší.

Decentní a profesionální personál se klaní už od hlavních dveří. Jídelák je delší dobu stejný. Tak víme, do čeho jdeme.

Kulajda

Vybíráme kulajdu a vývar jako starter. Kulajda je hustá a poctivá. Chuťí jemná a lahodná. Až to člověku připomene koprovou omáčku. Kuřecí vývar vizuálně nepotěší, ale skrývá celé kuřecí stehýnko. Tak si říkám, zda bude ještě v žaludku kapacita na hlavní chod. Jsem poněkud sytá po konzumaci polévek…

Kur

… polévky nepolévky, místo v žaludku se našlo. Objednala jsem si totiž confit z kachny s červeným zelím a bramborovým knedlíkem. Luxus. Nejlepší zelí, kachna i knedlík. Vše hraje harmonií chuti a lahodí pohárkům lidského jazyka. Nejlepší kachna, kterou jsem kdy jedla. Dávám za ní Imperiálu velké plus.

Kachn

Na protější straně stolu mě tentokrát doprovodil snob (bohužel ne .cz) a zvolil telecí líčka s domácí bramborovou kaší. Samozřejmě jsem drze rýpla i do cizího talíře. Kaše na jedničku jemná a lahodná. Líčka se rozplývala na jazyku, byla krásně propečena a dochucena.

Licka

Prostor v žaludku pro ochutnání některého z dezertů nezbyl. Není však všem dnům konec. Do Imperiálu se určitě vrátím. Přestože mnou vybrané jídlo nebylo vizuálně orgasmické, chutí to byla naprostá gastronomická první třída.

Cafe Imperial, Na Poříčí 15, Praha 1, www.cafeimperial.cz

Sahara: kus Orientu v Míru

S některými věcmi zavánějícími arabskou kulturou je to komplikované. Obzvlášť jste- li blond děvče. Arabské prostředí narozdíl od arabských mužů mě však přitahuje silou magnetu podobně jako dobře vyvedená multikulti kuchyně.

Sahara Café je vhodné místo pro malý plk u café a cigára v přední kuřácké části, pro opulentní večeři plnou kuskusu a lilku uprostřed či pro romantiku umocněnou sexy přítmím a měkkými polštáři, kde pod tíhou argumentů ve formě sladkých dezertů podlehne kdejaká snobka.

Sahara-predkrm

My jsme se rozhodly pro možnost b), neb jsme měly hlad a žádný šejk nebyl v dohledu. Začaly jsme super domácím chlebíkem s máslíčkem a něčím sladkým, což po složitém dešifrovrováním zavánělo buď švestkami nebo cibulí.

Sahara-polevka

Polévka je grunt a do žaludku patří něco teplého. Krémová dýňová polévka s gratinovaným sýrem Brie na křupavém toustu bylo to pravé do sychravého lednového nečasu.

Sahara-losos

Losové rusko- irské trio doplnilo můj nedostatek omega-3 a -6 mastných kyselin a mé tělo zatoužilo po něčem nezdravém.

A najednou něco přistálo na stole. To je ono. Polít to trochou rumu a přijdu si jako na cestě z Havany do Varadera. Pina colada dortík byl prostě super tečka. 

Sahara-dezert

Moje rada na závěr zní. Jdete- li se někam najíst, vemte sebou hezkou kamarádku. Třeba Vám na stole přistane taky něco jen tak :-))

Sahara Café, Náměstí Míru 6, Praha 2- Vinohrady, www.saharacafe.cz

Gaskoněc ve Staré studni

To jsem se takhle zase jednou ocitla úplně jinde, než kde jsem původně měla být.

Nalákala mě degustace francouzských vín z oblasti Gaskoňska (proslulé výrobou koňaků) vedená monsieur Nicolasem. Kdo chce „koštovat“, co ještě „nekoštoval“ musí na Malou stranu. Nejrůznějšími degustacemi je totiž „Studna“proslulá a jdou jim moc dobře. Je holt vidět, když někoho ten chlast, teda jeho práce baví. 🙂

Img-20120119-wa0000

Degustace mě příjemně naladila, do nadpozemských výšin mě však nezavedla, neboť v Gaskoňsku nemá výroba vína dlouhou tradici a některé vzorky. Některé komentáře se tedy nesly v duchu: „Tak jaké je to červené?“ „No, …červené…“ anebo „Voní to jako frankovka…a pěkně nekvalitní…ale chutná výborně“. Z devíti vzorku bych si však tři klidně domů vzala. A navíc za hubičku. Třeba Prélude d´Hiver 2000, odrůda Gros Manseng. Už se vidím jak jím zapíjím takové dobře udělané foie gras…na horách…u krbu…

Img-20120119-wa0002

To pravé alkoholové opojení ale teprve přišlo. Stará studna se kromě vína specializuje hlavně na koňaky. Já však nejsem Snobka koňaková, nýbrž Snobka vinná. Zatvrzele jsem po dvě předchozí návštěvy odmítala cokoliv, co jen kolem koňaku prošlo. Ovšem Pineau des Charantes, vyvážená kombinace koňaku a vinné šťávy mě donutila můj status přehodnotit.

Takže ať již jste konzumenti vinní, nevinní, koňakoví či armaňakoví, „Studna“ a její skvělý personál se o vás postará!

Img-20120119-wa0005

U staré studny, Tržiště 3, Praha 1- Malá Strana, www.ustarestudny.cz

 

Pod Ještědem Domov najdeš

Dnes zavítáme krapet dál od Prahy. Máme zimu, čas sportovců. Lyžování a Praha nejdou moc dohromady. Sportovci, lyžaři a také gastroturisti vyrazte směr Ještěd. Není to úplně za humnem, ale ani velká dálka. Užijte si lyžování, načerpejte čerstvý vzduch a až vaše tělo vytvoří endorfíny, zadechněte pod Ještědem v hospodě Domov.

Cock

Hospoda působí z venku jako perníková chaloupka. Interiér je rustikální a atmosféru vykresluje především velký krb, kde po 18té hodině připravují velikánské fláky masa. Já jsem do Domova hopsla hladová a vylyžovaná. Objednala jsem čočkovou polévku a vepřové koleno. Jojo dietní dvojka. Jídlo mě velmi překvapilo. Na Liberec bomba chuť. Kontrola okem na výbornou a kontrola jazykem rovněž. Tedy vepřové koleno s červeným zelím a domácím knedlíkem doporučuji.

Domo

Byla jsem super žíznívá a měla jsem chuť na limču. Ideálně nějakou zvláštní limču. Proto jsem vybrala domácí brusinkovou limonádu s limetou. Drink mě osvěžil. Skoro jako nealkoholické mojito.

Drink

A po důkladném sportu, kdy má člověk hlad jako statná vlčice, musel přijít ještě dezertos. Sufflé čokoládové s jahodami a rebarborou byla ta pravá tečka na konec. Mňam.

Img_2028

 

Hospoda Domov, Ještědská 149, Liberec, www.hospoda-domov.cz

Klasicky, francouzsky v Café Savoy

Oukej, přiznávám, že to není žádný objev roku, ta kavárna je určitě starší, než já sama, nicméně nějak sem stejně patří (myšleno na Snobku.cz).

Mám ráda věci, které jsou dané a nepřekvapí. Třeba tlumená Edith Piaf linoucí se z ampliónu v kavárně, mrňavé popelníky na stolečcích, profi obsluha vytrénovaná nezvedat obočí ani při těch nejbizarnějších přáních hosta, kuchař chodící se zeptat hostů jak jim chutnalo…

Dsc_0225

Objednala jsem si hemenex a sachr. Hemenex překvapivě překvapil! Žádná usušená dvojrozměrná  kolečka šunky, rovnou 3D velké kusy přímo ve vejcích. Ani fofit jstem nestačila jak se po něm zaprášilo. Mňam. Sachr na české poměry velmi dobrý a hlavně žádná (!)umělá šlehačka pěkně hezky našlehána.

Dsc_0222_1

V Savoyi to prostě umí, a to s prvorepublikovým vychováním, domácími deserty a kávou na úrovni.

Ps: vzhledem k cenám doporučuji nechat se pozvat Snobem 🙂

Café Savoy, Vítězná 5, 150 00 Praha 5

Boršč z kotlíku a la Ultramarin

Po náročném pracovním dni mívám hlad a chuť. Hlad po jídle a chuť na dobrý drink. Nedaleko exponované tramvajové spojky, v ulici protkané kvalitními podniky, lze natrefit  na gril a music bar Ultramarin.

Borsc

U předkrmu neváhám a dávám si  boršč. Gorki boršč z červené řepy a zelí. Tuto polévku jsem  nikde jinde neobjevila, takže na ni chodím právě sem. A myslím, že nejsem jediná. Při mé poslední návštěvě v Ultramarinu si na boršči pochutnával i majitel jednoho z českých top tří eshopů. Boršč je servírován v kotlíku, který používala ještě moje babička. Pokrm je vydatný a lze ho považovat i za hlavní chod.

Ham

Měla jsem však v Ultramarinu velký hlad a pokračovala v kozumaci. Mám ráda kachny a dlouho už jsem kachnu neměla. Vybírám kachní prsíčka dekorovaná skořicovou hruškou, grilovaným rajčátkem se šťouchanými bramborami. Výběr se povedl. Kachnička krásně propečená, skořicová hruška dodá libovou chuť svou násládlostí. Grilované rajčátko a brambory rovněž lahodné. Porce větší, na dezert již kapacita žaludku nezbyla.

Kul

V tmavším prostředí Ultramarinu přistál na stole ještě kousek prasátka, přesněji vepřová panenka. Na talířku jsem po pěti minutách už žádného vepře nenašla. Zmizel. Přesněji, byl sněden. 

A co ty dvě prvotní chutě? Hlad už nebyl, protože žaludek pěl blahem. A chuť? Stačí sejít do spodní barové části. Koktejly tu míchat umí a já se vzpomínkou na kubánské pláže začínám usrkávat piňa coladu…

 

Grill Bar & Music Club Ultramarin, Ostrovní 32, Praha 1, www.ultramarin.cz

Odměna čeká Na Kopci

Slunce svítí, máme leden, do včerejška deset stupňů. A ejhle na víkend pořádně přituhlo. Venku zima a člověku se nechce z nory vylézt. Nedej bože ven za aktivitou.

Chyba, protože užitečné lze spojit s lahodným. A na jednom pražském kopci leží restaurace Na Kopci. Tak šup nahoru. Je to sice vysoko, že člověka nohy bolí, než na kopec vyjde. Ale ta energie vydaná při výstupu stojí za to. Od ledna 2012 mají nově otevřeno a na menu radost pohledět.

Polevka

Už babička říkala, že polévka je grunt. Takže startuji polévkou z vola. Respektive  vývar z volské oháňky se zeleninou a morkovým knedlíčkem. Je to bomba. Vývary většinou chutnají stejně. Neurazí ani nepřekvapí. Ale tento vývar z volova ocasu mě dostal svou specifickou chutí. Silná polévka pro mrazivý den. Chuť je tak specifická, že jsem ani nepřikusovala domácí chleba.

Jatra

Váhala jsem nad druhým chodem, páč nabídka zní libově. Rozhodování bylo těžké, měla jsem dva favority. Inu druhého favorita jsem prosadila u spolužrouta a už to jelo. Před mým zvědavým čenichem přistála telecí játra  s glazírovanou hruškou a kaštanovým purée. Panečku, kaštanová kaše. Trochu jsem se bála, ale pan šéf mě přesvědčil, že se vyzná a není jen tak nějaký začátečník. Játra propečená doměkka, kaštanová kaše podobná té bramborové. Jen tu výjimečnou chuť mám na jazyku ještě teď.

Krav

Hovězí Flap steak s cibulkami v Barolo balsamicu a bramborovými rosti. Spolužrout se nechtěl moc dělit, ale i decentní ochutnávka mě utvrdila v názoru, že tady vařit umí lépe než výborně.

Brzy si na kopec vyběhnu znovu. Mám v plánu ochutnat místní dezerty. Vypadaly dokonale. A spojím opět lahodné s užitečným – tedy sladké chuťovky se sportem.

A jen tak mimochodem. Cesta tam vede, tedy lenochodi mohou přijet autem…

Restaurace Na Kopci, K Závěrce 2774/20, Praha 5, www.nakopci.com

 

Ta jediná hodná sudička

Jestli mi nad postýlkou, když jsem se narodila, stály sudičky, určitě mi nadělily bezmeznou lásku k dobrému jídlu. Suroviny bez kterých neudělám krok (pokud nejdu randit) jsou pak cibule a česnek.

Obzvláště česnečka byla dlouhou dobu polévečka, která, byla- li na jídeláku, nemohla uniknout mému bystrému postřehu. Jak mi přibývají letokruhy, začínám být ohleduplnější k ostatním polévkám a semtam si dám i nějakou jinou. Kde však neváhám ani minutu a můžu si ušetřit zaostřování menu (díky svému chabému zraku:-)) je restaurace Sudička. Dopředu vím, co si dám, stejně jako vím, že už si nic jiného nedám. 

Sudicka-cesnecka

Pro průměrnou ženu je česnečka ze Sudičky hlavním chodem. S podobně hustou, krémovou, jemně- pikantní téměř omáčkou doplněnou skvělými křehoučkými rozpíčky (nejedná se o termín z anatomie, ale o rozpečenou ochucenou bagetku) jsem se za svůj mrzký život nesetkala.

Sudicka-omeleta

Od svých spolustolovníků jsem ochutnala také překvapivou omeletu na slanině s hrooomadou čedaru a pórku podávanou v litinové mističtě, kde vejce jen tak nevystydnou. Nebo křehkou tortilu se zeleninou, kuřecím masem a pikantní omáčkou, kterou skvěle zjemnila zakysanka.

Sudicka-tortila

Sladká tečka v podobě lesního ovoce s mascarpone byla tak vzrušující, že pánům od vedlejší stolu, při pohledu na tři krmící se snobky, padaly brady do jejich fondue a kravaty se jim škvařily na jejich raclette grilu.

Sudicka-mascarpone

Já však zůstanu věrná smetanové česnečce. Houwhg.

PS: Škoda, že úžasné, milé, přeochotné a vtipné chování sudičkovské obsluhy není normou i pro jiné podniky. Já se však nevzdám. 

Sudička, Nitranská 7, Praha 3- Vinohrady, www.sudicka.cz

Těště se na nový článek zase v pondělí!!!

 

Skrz Hamtam do celého světa

K restauracím nabízející průřez vším možným i nemožným přistupuji spíše s despektem.

Jak může jeden kuchař umět skvěle česká, ruská, mexická, …doplň dle chuti… jídla? Hamtam je důkaz, že když se věci dělají obyčejně a poctivě tak to prostě jde. Nabídka se navíc mění, takže najdete vždy něco nového.

54ce59e6aa6270ad4a9984d60a029260

Milujete pelmeně s mletým hovězím, ale kamarádce při slově začínající na „rus“ vstávají hrůzou chuťové pohárky? 

4623340afcac7a0db697970ca808df12

Nabídněte jí kus poctivé panny (s celerovým pyré a medovo- hořčičnou omáčkou)! Někdo tady maso nepapá? Je tu super špenátovka!

3e9031ad5e31dfef272f71fed7ca52c2

Když mám hlad, sním cokoliv. Ale když mám chuť, jdu do paštiky. K mé velké radosti měli zrovna 2 a s radostí jsem tu svou sharovala. Kachní paštika ve slanince a s nasládlou lehce alkoholovou omáčkou byla libová, ovšem jemná paštička v oranžové mističce byla…mám to na jazyku (to slovo, paštiku už bohužel ne).. prostě magnifique.

4f0f6b8c37c6781ab214847abf218132

Jo a za teplé bagetky dávám 5 bludišťáků navíc. 

8e087a311c495c19e9d9ac35db230956

Hamtam, Voroněžská 19, Praha 10- Vršovice, www.hamtam.cz

Když zhřešit je tak snadné…. U Červené židle

Vím to už minimálně 9 let a stále jsem se neponaučila!!! Začalo to v knihovně, když jsem narazila na krásný obal knížky, ano, dnes si už (nejen) knihy podle obalu nevybírám, ale tehdy jsem ještě neodolala. Od té doby začalo mé Čokoládové prokletí. Knihu jsem přečetla téméř jedním dechem, ovšem touha po lahodné čokoládě mě minimálně ještě 6 měsíců neopouštěla. Pak však přišla „plavková“ sezóna a touha zmizela s pohledem do zrcadla.

Několik roků byl klid a pak se v televizi objevila filmová verze a zrovna s Johnnym – šup a už jsem v tom zase lítala. Ovšem na letošní „premiéru“ Čokolády jsem se už vyloženě těšila.

Mezi vánočními svátky mi byla představena rodinná (ne moje rodinná) čokoládovna U Červené židle. Není to jen čokoládovna a kavárna, ale je to ráj pro všechny chocoholiky – vybrat si můžete z kvalitní belgické, francouzské a italské čokolády hustou horkou čokoládu např. s pomeranči, zázvorem, chilli, mořskou solí, nebo dokonce s různými lahodnými likéry.

Moje volba byla jasná – horká čokoláda s hruškami, sekanými ořechy a kopcem šlehačky. Tato kombinace byla dokonale vyvážená, nechala vyniknout chuť pravé čokolády, ale zároveň ohromit spojením s hruškou a ořechy. 

Obrazek-9

A protože je čokoládovna provoněna, nejen vůní kakaa, ale také domácích koláčů, neodolala jsem citronovému cheesecaku, u kterého už na první pohled bylo vidět, že se kvalitními surovinami rozhodně nešetřilo.

Obrazek-10

Z kavárny nemusíte odcházet pouze s plným břichem a prohloubenou závislostí na čokoládě, ale také s krásnými reprodukcemi pohledů z počátku 20. století, které se v kavárně přímo prodávají. 

Choco café U Červené židle, Liliová 4, Praha 1, www.choco-cafe.cz

Nečekaná slast v Cocu

Coco. Na první pohled nóbl podnik. Koktejl bar? Proč ne…ale jíst? Tady?

Ok. Nebojím se ničeho. Snobka nesnobka.

Sobotní vypocená kila nesmím hned zazdít „gulášem s pětima knedlama“. V rámci novoročních předsevzetí tedy začnu dvojicí salátů. Fenykl s pomerančem, rukolou a parmezánem je nečekaně vzrušující… chci si jen zobnout… ale nemůžu přestat ochutnávat, dokud talíř nezáří čistotou.

 

Dsc_0256

S nástupem Césara však přituhuje. Nevinné kuřátko hovící si v chuťově vyladěné salátové postýlce však čekal stejný osud jako Gladiátory v aréně. Bylo sežráno!

Dsc_0264

(Začínám tušit, že má dietní předsevzetí mi dlouho nevydrží).

Jenže pak přišla na řadu husí jatýrka na portském s bylinkovým máslem na rozpečené bagetce. I ty Brute, i ty jsi mě zradil. Doktorka Kateřina by mě nepochválila. Odcházím zpytovat svědomí a předávám štafetu.

Dsc_0252

Kachna mně zanechala u stolu samotnou a zmizela někam do dáli.

Na mne čekal hřeb odpoledne. Hovězí rib eye s tymiánovou omáčkou a zeleninovým pyré. Definitivní smrt. Vynikající vybalancovaná chuť připomínající svíčkovou omáčku.

Dsc_0269

Zavolejte kuchaře, já se chci vdát!

Sladká tečka mne nemohla minout. Smažená zmrzlina v mandlovém obalu s lesním ovocem byla vynikajícím zakončením tohohle šestého hříchu.

Dsc_0272

Odevzdaně jsem se přesunula na bar a srkala delikátní kávu. Barman byl profesionálně milý jako vždy a venku se nenápadně začalo smrákat.

Coco cafe disco bar, Kaprova 8, Praha 1, www.facebook.com/cococafebar

 

by Kachna & Koudy

Un poco de Mexico en Praga – Las Adelitas

„Hola, que tal?“ to je běžné uvítání v ryze mexické restauraci Las Adelitas. Pro nás cestovatele s láskou k Mexiku je toto místo oázou v Praze. Oázou, kde si procvičíte španělštinu, a vychutnáte pravou mexickou kuchyni. Stejně jako v Mexiku to trochu pálí, ale pálit to musí. Horké pláže Pacifiku i Karibiku patří neodmyslitelně k zemi kaktusů a tequilly. A když pálí slunce, pálí také jídlo.

Img_1967

Vyzkoušejte třeba tacos de tinga. Tedy kukuřičné tortilly zalité kysanou smetanou a k tomu salát, sýr a kuřátko. Je to relativně malá porce. Já křehká žena ji zmáknu a ani nenechám hladovému muži. Vyzkoušeno! Muži čekajícímu, že kousek tacos zbyde, zůstal jen smutný kukuč. Pro větší hlad doporučuji burritos nebo quesadillky.

Jako předkrm si dejte polévku. Sopa azteca je pálivý nářez, ale chutná skvěle. Pokaždé mě rozehřeje stejně jako mexické pláže. Polévka je kuřecího původu s tortilla krutonky a kousky chilli.

Img_1966

Každá návštěva Las Adelitas ve mně vyvolává cestovatelské touhy a travel slina se jen těžce krotí. Tak adiós amigos. Nos vemos en Mexico…

Restaurace Las Adelitas, Americká 8, Praha 2 Vinohrady, www.lasadelitas.cz

Město, sex a Blue light

Cizáci většinou nechápou, proč do takové „díry“ chodí pařit půlka Prahy. Ta půlka čítá intelektuály, umělce, fotografy, herce, producenty, politiky, asistenty poslanců a nás Snobky 🙂

Přitom je to prosté, Blue Light je svět sám pro sebe. Cokoliv se tam stane, nikdy se nedostane ven, (proto taky fotka bez zubů vyšla jenom jedna, a to ještě proto, že ji ten bezzubý pán sám zveřejnil) ale hlavně, barmanovi je fuk, jestli nalívá ministrovi, zrovna populární herečce nebo sekretářce, všichni jsou hosté, kteří musí respektovat barová pravidla (a na to ten pan Bezzubý tenkrát doplatil 🙂

Já si tam užívám po vzoru Sexu ve městě Cosmopolitan (nehledě na to, že kluci za barem  umí umíchat fakt všechno). Svět je po něm tak nějak barevnější.

Img-20110321-00022

Blue lightovský cosmopolitan, kvalita fotografie je úměrná hodině, ve kterou jsem jí fotila.

Až jednou budete mít chuť vidět svět hodně barevně, dejte si Adieu Motherfucker 🙂

PS: Musím běžet, dnes mám totiž rande so svojim Mestom.

Rebel bez příčiny aneb James Dean

Při jedné z vánočních procházek Prahou jsem narazila na 50. léta, rock ‚n‘ roll a Lincoln Continental HardTop Sedan. Už když vezmete za kliku diner baru James Dean, pocítíte tu energii a nespoutanost. Nebudete vědět, zda se kochat stylovým retro interiérem nebo úžasným jídlem.
I přesto, že jsem na nápojovém lístku našla vanilkovou coca-colu, zvolila jsem raději domácí malinový ledový čaj, překvapivě z opravdových živých malin 🙂 

Limonada

Po lahodném čaji však přišel problém. Nevěděla jsem, zda se mám soustředit na výběr jídla, nebo projet v hlavě všechny názvy písní z „Pomády“, zkusit štěstí v místním jukeboxu a zavzpomínat na žhavou letní lásku Sandy a Dannyho. Hlad však zvítězil a tak jsem si objednala Bacon chedar burger, hranolky a coleslaw salát. Pokud ledový čaj byl moc dobrý, tak tento skvěle dochucený, fantasticky propečený, čerstvý burger byl opravdu vynikající.

Burger

A co by to bylo za americký bar, kdyby nepodávali milkshake. Proto jsem se vzdala všech úžasných moučníků a završila svoji nezapomenutelnou návštěvu baru, ne pomyslnou, ale opravdovou třešničkou, a ne na dortu, ale na ostružinovém shaku.

Shake

James Dean, V Kolkovně 1, Praha 1, www.jamesdean.cz

Snídaně v Cafe Ebel

 

Tahle kavárna se mi vždycky obtížně hledá. Ano, přiznávám, původem nejsem Pražák, tedy spleť uliček nad Národní třídou je pro mne občas jako labyrint a vždycky s úlevou vydechnu, když spatřím Řetězovou ulici (bůh žehnej google maps :).

Dsc_0207

 

Cafe Ebel je malá útulná kavárna s klenutými stropy a každou židlí jinou. Už i kvůli tomu se mi tam líbí (kdo by obdivoval uniformovanost, že).

Dsc_0208

Kávu si sami praží a je prostě výborná!

Dá se tam i pojíst něco menšího jako třeba panini, toasty atd. Jen ty snídaně se ještě nenaučili… No tak snad příště.

Cafe Ebel, Řetězová 9, Praha 1, http://ebelcoffee.cz/cz

 

Kousek Vietnamu v centru Prahy: Sông Lam

Nevím jak Vám, ale mně už „čína“ pěkně leze krkem. Ovšem východní kuchyně mi je blízká, a proto, když přišel můj cook-guru s „nabídkou kvalitního oběda ve vietnamské restauraci“, neváhala jsem.

400589_2905740933252_1552385490_32711505_899855000_n

Jídelní lístek jsem ani neotevřela a nechala si objednat. Zkušenosti holt nekoupíš. Jako předkrm před námi přistály NEM RÁN a NEM CUỐN aneb teplé a studené závitky. Pokud preferujete skutečné náplně namísto obligátní rádoby náplně obsahující jen mrkev a zelí, jste ve správném podniku. Teplý Vietnamský závitek plněný vlasovými rýžovými nudlemi, kousky hovězího, mrkve a hub namáčený do rybí omáčky a pálivé marinády byl fakt super!

340343_2905742813299_1552385490_32711506_1376533566_o

A pak se to stalo. Přistálo PHỞ BÒ. Ne, není to ufo. I když velikost misky připomínala spíše terinu než polévkovou mističku. Už už jsem se do hovězí polévky plné skleněných nudlí chtěla pustit… musela jsem ale počkat na její „tuning“. Čerstvé chilli papričky, nakrájený nakládaný česnek, rybí omáčka, chilli sauce… A že to dostalo grády. Sice jsem malinko zápolila s hůlkama, ale jak jde o jídlo, neznám sestru. Mňam.

413656_2905745173358_1552385490_32711508_198977299_o

 Sông Lam, Ostrovní 23, Praha 1, www.songlam.cz