Hříšná Snobka v Prolog baru

Možná nejsem úplně nejslušnější holka. A Prolog Bar už nějakou dobu znám a je to vážně dobrej podnik. Ale že mě tam donutí ke „splnění“ téměř všech sedmi smrtelných hříchů a ještě se tím budu chlubit… Ok. Život je plný výzev.

Začnu závistí, protože Prologu závidím ten nápad. Proč to nenapadlo mě? Co jde k sobě líp než bar a hřích? Mimochodem drink inspirovaný závistí. Představte si, že vám přinesou tajemnou krabici, ze které se vyvalí oblaka dýmu a vy sáhnete dovnitř … netuše … v předtuše super drinku. Peruánské Pisco, bezinkový likér, limetová šťáva a ještě nějaký zelený likér. Tak si to nepředstavujte a dejte si ho, ať nemusíte být zelení závistí.Závist

Každý hřích má nějakou barvu, pýcha je fialová a já jsem pyšná že jsem Pýchu dala. Krásná, šampaňská, s malinovou infuzí. K tomu všemu vám naservírují vějíř s jasmínovou esencí. Prostě když pyšná, tak na full time.Pýcha

Lakota je prý zlatá. A o tenhle drink se fakt nebudete chtít dělit. Kombinace meruněk a koňaku vás přibije na židli a budete viset na rtu barmanovi, který vám bude o těch koktejlech povídat a vy budete mít chuť vypít všechen alkohol světa.Lakota

A když už jsem byla líná dát si cokoliv jiného. Nechala jsem se zlákat Lenost na fialovém polštářku. Myslím, že kdyby lenost měla chuť, chutnala by přesně takhle. Mix heřmánku, prosecca a skvělého ginu – to je to jediné, co chceš, když nechceš dělat vůbec nic.Lenost

Zlobit se nebudou ani milovníci slaných drinků. I když být nějaká Bloody Mary, přijdu si vedle ní jak holka z dědiny. Protože tahle Zloba je Paní Zloba – silná jako křen, pálivá jako celer. A je to vostrá asijská holka, zjistí hned, jak se jí poprvé dotknete rty. Chutná po wasabi.

Obžerství a smilstvo jsem pro tentokrát vynechala. Není přece nutné učit orla létat a už vůbec ne spáchat všechny smrtelné hříchy v jeden večer. (A navíc v jednom baru.)

Mimochodem kluci z Prologu si připravili i edici nealko drinků, ale já říkám, že když hřešit, tak pořádně.

Prolog Bar, Nádražní 57/108, Praha 5, http://www.prologbar.cz/cs
Snobka hodnotí

Kriterium Hodnocení
Personál Zručný, kreativní, milý.
Prostředí Výjimečný, nádherný, luxusní, art deco.
Koktejly Neopakovatelné, promyšlené, vynikající.
Cenová úroveň Vyšší.
Příležitost pro návštěvu Rande, touha okouzlit.
Celkový dojem Prvotřídní bar.

 

Párty v Mechanickém baletu

Nový krásný levný podnik v centru, kde skvěle vaří. Tak určitě. Třicet mi už bylo a věřit pohádkám jsem přestala, dřív než jsem začala. A navíc, nejde o to, kde jste, ale s kým jste… Což také ne nutně platí.

Já jsem ale našla kombinace, díky, které se ze mě stala na celý večer princezna. Co princezna – baletka. Snobčí narozky se totiž uskutečnily v Mechanickém baletu. A bylo to souznění. Něžných nenažraných foodblogerských duší a lahodných pokrmů v industriálně minimalistickém prostoru. Nevím, zda je rozumné vyjmenovat, co jsme si dali. V počtu sedmi lidí bude snazší říct, co jsme si dát nestihli.

Teplá kozaNa rozjezd jedna pečená koza. Štiplavá kozí chuť se krásně vyjímala na nasládlé omáčce, nechyběl ani kus lupení.

Hovězí karpáčoMasaři rozjeli předkrm na carpaccio notu a nebylo, co by se vytklo. Naplátkovaná kráva, oliváč, kapary, rukola, parmazán. Žádné velké vymýšlení, protože tenhle předkrm už jednou vymyšlený je.

Řepová varianta prý taky dobrá. Ale věřte vegetariánům …

Hlavni chody pak přistály v kombinaci burger – stejk – curry.
Mega burgerBurger byl gigantický, se salátek, hranolky a omáčkou ala tatarka. Vlastně mu nebylo co vytknout, stejně jako jemně pálivé chuti Thajska v podobě kuřecího kari s rýží.

Stejk se salátemMůj výběr a mé srdce ovšem patří panu Stejkovi. Ne že by byl tak velký, klasických 200. Ale byl na mě připraven. Rozpálený do krvava – tak jak to mám ráda a navíc byl naporcovaný, což ruka unavená celodenním klikáním na myš ocení. Namísto (prý skvělých a dokonalých) vinných brambor jsem si v paleo duchu dala salát – příjemně dochucený.

Naked burgerPokud máte chuť na burger a nechce se vám ztrácet čas s nějakou houskou – zkuste to naked.

Když to vše zalijete některým z pivek z červené pípy nebo lahví vína jako já, dojde vám, že na balet zase brzy zajdete.

Mechanický balet, Žitná 52, Praha 1Snobka hodnotí

Kriterium Hodnocení
Personál Usměvavá slečna.
Prostředí Minimalistické, hezké, živá kytka – WOW.
Jídlo Všehochuť, přičemž všechny chutě chutnají.
Cenová úroveň Nízká.
Příležitost pro návštěvu Oběd, večeře, posezení u piva / vína / rumu.
Celkový dojem Super místo v centru.

 

Jak v Per Te oslavit konec horkého léta

Snad už máme ta vedra, kdy se sotva dalo sníst něco jiného než salát, za sebou. Mé milé snobky by jejich pokračování sice jistě ocenily, aby se dál mohly vystavovat slunci a opálená těla potom předvádět vypracovaným plážovým hochům. Já ale musím držet náš prapor, takže pokles teplot mě vybudil k očekávané foodblogerské (rozuměj „dobře se nažer a potom něco napiš“) aktivitě. No a parádní zážitek, o který se musím podělit, na sebe nechal čekat jen pár deštivých hodin.

Per Te znamená italsky „Pro Tebe“ a vinohradská restaurace s tímto názvem tomuto jednoduchému názvu dodává obrovskou autenticitu. Tak skvělý servis orientovaný na hosta jsem už dlouho nezažil, jestli vůbec někdy. Koncept je zaměřen na středomořskou kuchyni, takže v jídelním lístku naleznete hlavně ryby včetně klasických úprav mořských potvor, domácí pastu i maso z nejrůznějších zvířátek. Na rozdíl od klasických restaurací můžete ochutnat také skvělá vína ze Srbska nebo Slovinska.

Na začátek jsem vyzkoušel klasické vitello tonato, které sice nebylo tak fotogenické jak zadeček plážové volejbalistky (takže dokumentace chybí), na stranu druhou bylo asi nejlepší, co jsem kdy měl. Jemné telecí plátky bohatě doplněné tuňákovo-ančovičkovou majdou byly krásně svěží a zároveň chuťově vyvážené. Ve zbytku omáčky jsem potom v klidu mohl vymáchat neméně parádní focacciu.

DSC_5142

Musím se přiznat. Prostě nejím rajčata a i rajčatovou polévku ochutnám jen v případě, kdy mi někdo vyhrožuje. V Per Te jsem se ale odhodlal vyzkoušet a za prvé jsem ji málem slečně na druhé straně stolu nevrátil, no a za druhé si ji tady příště klidně dám celou a dvakrát. Skvělé dochucená bylinkovým pestem potěší jistě každého rajčatopolévkožrouta.

IMG_20150820_082330

Hovězí roštěnec s rukolou a parmazánem sice nebyl připraven z žádného extra spešl hovězího, nicméně propečen byl přesně na medium a dochucen jen lehce solí a pepřem, takže kráva z něj byla cítit na sto honů. Bez další přílohy bych na tuhle úpravu chodil i v těch vypečených vedrech a určitě bych košili nepropotil.

DSC_5145

V Chorvatsku jsem nebyl už dlouho a táhne mě tam mimo jiné jejich typická kuchyně, tedy grilované ryby, kalamáry, chobotnice, krevety a jiná havěť. Než se tam dostanu, budu určitě na tyhle dobroty chodit do Per Te (tedy pokud si je neudělám někde na zahradním grilu sám). Grilované kalamáry se špenátem a brambůrky byly nejen krásně voňavé a hezké na pohled, ale taky chuťově skvělé, na skus přiměřeně pevné.

IMG_20150820_082706

Myslíte si, že sorbet je normálně citron se zmrzlou vodou? V Per Te dostanete výraznou citronovou zmrzku vyšlehanou s finskou vodkou a proseccem    v přiléhavé skleničce s brčkem. To je tak sexy, že nesedět na zadku, tak si na něj vážně sednu.

Co na konec? Tentokrát si jen dovolím všem v Per Te poděkovat za skvělé jídlo a ještě lepší servis, z nějž bylo cítit srdce a radost z toho, když je zákazník spokojený.

Restaurat Per Te, Korunní 23, Praha – Vinohrady, http://perte.cz/

hneda

 

Kriterium Hodnocení
Obsluha Dokonalá – 100%
Prostředí Příjemné (upozornění kuřák vs. nekuřák)
Jídlo Kvalitní, nepřeplácané, skvěle dochucené
Cenová úroveň Střední
Příležitost pro návštěvu Randíčko, pokec, obchodní schůzka
Celkový dojem Tam bych se klidně ubytoval

 

V Café Buddha to někdo rád ostré

Zastávám názor, že by se člověk měl mít pořád na pozoru, v Praze tohle platí dvojnásob. Jenže občas je taky potřeba udělat ze sebe světáka, prohodit směrem k obsluze v restauraci, jak jste tou asijskou kuchyní „prožranej“, pálivé jídlo u nás nikdo pořádně neudělá, wasabi si pomalu kapete do očí; no prostě normálka, že jo?

„Takže zvládnete normální pálivost“, usmál se na nás v odpověď zjevně zkušený mladík v Café Buddha a já se naštěstí s ohledem na dámskou společnost nezmohl protestovat proti slůvku normální. Je dost pravděpodobné, že v takovém případě by krásný interiér tohoto malého vinohradského podniku lehl na konci večera popelem. Takhle mě jen kuchař přivedl k pláči.

DSC_0994~2

V zahřívacím kole jsme jako amouse bouche dostali krevetky s doporučením, ať zkusíme jednu s papričkou a druhou bez papričky. Jednoznačně doporučuji verzi nahoře bez, vychutnáte si tak krásný pevný projev hlavní hrdinky se svěží limetkovou šťávou, kterou maskuje jen výrazný lísteček máty. Verze oděná do chilli je skutečně jen pro trénované borce. Vás sice nezabije, ale rozhodně dost utlumí skvělé vyznění tohoto decentního starteru.

DSC_0998~2

Podruhé mi slzy do očí vehnala poctivá Tom Yum polévka. Chilli opět ostatní ingredience řádně zastínilo, u téhle polévky je ale zvykem, že zázvor, galangál, citronová tráva a další jinak výrazné bylinky hrají druhé housle. Pro uklidnění dobře posloužila thajská sestřička Tom Kha, která topila jemné kousky kuřete v kokosovém mléce, zrůdička.

DSC_0999~2

Mango-papájový salát mám moc rád, osvěží a nabije člověka energií. Obyčejně je spíše sladší podle toho, jak zralé mango a papáju zrovna kuchař použil. Ne tak v Café Buddha. Vysokou (tedy vlastně normální) pálivost zajistila šikovně poschovávaná jemně nakrájená paprička a trapně přiznávám, že salát jsme tentokrát nedorazili. Oheň v ústech se nám podařilo trošku uhasit skvělými sweet and sour žebírky a smaženými koláčky z krevet Thod Man.

DSC_1003~2

Koncovku celého menu potom za papričkovou část obstarala kachní prsíčka v kari omáčce. Stupeň necitlivosti jazyka byl opět na vysoké úrovni. Musím ale říct, že s příjemným projevem masa, kokosovým mlékem a palmovým cukrem mi tahle kombinace sedla a omáčku jsem si nakonec nabíral i lžičkou (ale peklo jako).

DSC_1002~2

Klasické Pad Thai (rýžové nudle s krevetkami) tady podávají zabalené v banánovém listu a musím přiznat, že na tak dobré provedení jsem ještě nenarazil. Vřele doporučuji i pro nepapričkáře.

Café Buddha je moc fajn, a to jak prostředím, tak jídlem. Pokud ale nesoutěžíte v pojídání chilli papriček, raději to na sebe práskněte, protože tady to mají rádi opravdu hot!

Café Buddha, Balbínova 19, Praha 2

hneda

Kriterium Hodnocení
Obsluha Pro holky ááách, zkušená
Prostředí Malé, útulné, autentické
Jídlo Asie, Thajsko
Cenová úroveň Střední
Příležitost pro návštěvu Rande, pokec, sebevražda chilli papričkou
Celkový dojem Pro milovníky asijské kuchyně a pálivého = must

 

Rozzlobení šneci v Kalině

My snobky to máme trošku jinak než většina ostatních. O nabídce zajímavé a skvěle placené práce budeme dlouho uvažovat. Když nás Clooney požádá o ruku, nemá to vůbec jisté, protože nás na Nespresso rozhodně nikdo neutáhne. Na druhou stranu, když dostaneme pozvánku na prezentaci nového menu do jedné z vyhlášených pražských restaurací, jsme uprostřed ledna schopny vyběhnout polonahé z domu a sprintovat za dalším gastrozážitkem. A tak jsem se vydala do moderně, ale útulně zařízených prostor restaurace Kalina, kterou najdete v Dlouhé přímo naproti podniku James Dean. Obskakování mám ráda a tady jim jde na výbornou, bravurně ho zvládá i spolumajitel a šéfkuchař v jedné osobě Mirek Kalina. 1_Salát

Frontální útok jídlem zahájil míchaným listovým salátem s mátou na voňavých brazilských pomerančích s pistáciovými oříšky. Skvělý salát s jemným a vyváženým dresinkem byl navíc geniálně spárován se Sylvánským zeleným z Třebívlic. Prý tam révu pěstují na čediči, ne na vápenci. No, geoložka ze mě sice asi nebude, ale víno bylo rozhodně skvělé, to já zase poznám. Šneci

Než mi byli naservírováni šneci po pražsku, očekávala jsem ulity, ale prezentace byla nápaditější. Jednalo se o delikátní nádivku podávanou na vláčném petrželovém krému se šnečím kaviárem. Navrch citrónová pěna (jako když se šnek rozzlobí, když ho poškádlíte klacíkem), poprášená paprikou Espelette (druh chilli), která měla na jazyku příjemně pikantní dohru. Po tomhle se z každého musí stát milovník Kalinových rozzlobených hlemýžďů.

Langustýna

Třetím předkrmem byla voňavá skotská langustýna s estragonovými nočky a na zelenině brunoise, což je jeden ze způsobů krájení zeleniny, konkrétně na malé kostičky velké asi 3mm. Langustýna byla opečená jen z jedné strany a dala tím vyniknout svěží chuti moře. Jen ty nočky byly snad až příliš maličké a chuť estragonu proto téměř neznatelná. Na celkovém dojmu to ale mořské krásce neubralo. Úhoř

První hlavní chod bych po šnecích umístila na pomyslné druhé místo. Příjemně vyuzený úhoř s pažitkovými bramborami a přelitý jemnou křenovou omáčkou, která s uzenou rybou tvořila dokonalý pár. Společnost jim dělalo ještě zastřené křepelčí vajíčko a kaviár.

Kanec

Z denní nabídky jsem ochutnala měkoučké, na jazyku se rozplývající kančí kolínko. A nebyl by to Kalina, kdyby nebylo zase něco trochu jinak. Červené zelí nebylo dušené, jak je zvykem, ale pečené, čímž získalo mnohem výraznější chuť. Vláčný knedlík a silná omáčka vytvořily ze zdánlivě klasického jídla nevšední zážitek.

Jestli vás zajímá, zda jsem po tom všem měla i dezert, tak ne, protože jsem měla hned tři. První byl nebeský pomerančový sorbet s vanilkou a nugátem, po něm přišla pikantní mandlová zmrzlina s ananasem a chilli a nakonec jsem se nechala dorazit slanou karamelovou zmrzlinou.

Chcete-li si tedy dopřát skvělý gastronomický zážitek, který u dam překoná Nespresso s Clooneym a u pánů manažerskou pozici v Microsoft, je Kalina jasná volba. Kuchyně je špičková, servis dokonalý a víno vyloudí úsměv na tváři.

Za fotky děkujeme projektu Prague up & coming.

hneda

Kriterium Hodnocení
Obsluha profesionální a příjemná
Prostředí klidné, moderní v historických prostorech
Jídlo špičkové a kvalitní
Cenová úroveň vysoká
Příležitost pro návštěvu business, gastrozážitek, rande
Celkový dojem fenomenální

 

Zcestovalé americké kravičky v George Prime Steak

Úvodem upozorňuji, že tento článek není určen vegetariánům, milovníkům živých zvířátek a už vůbec ne hinduistům, byť bych řekl, že krávy, o nichž bude řeč, mají mnohem spokojenější život než ty indické. A pokud si necháte pro korunu koleno vrtat a neradi jen slintáte, raději také dál nečtěte, ceny jsou v George Prime Steak totiž na vyšší úrovni než jinde. Nutné je dodat, že tady dostanete skutečně to nejlepší americké hovězí.

Restauraci najdete v Platnéřské ulici a rozhodně nečekejte žádný westernový saloon, nýbrž vypiplaný designový moderní steakhouse. Pokud se chcete před jídlem navnadit, klidně chvíli poseďte u baru a dejte si některý místní signature postavený na bourbonu nebo rye whisky. Po usazení dorazí obsluha s vozíčkem, na němž má vystaveny jednotlivé řezy nabízeného hovězího, a k tomu Vám spustí příběh o šťastných kravičkách. Ty se vesele tetelí někde na středozápadě USA, žvýkají si prvotřídní travičku a hrají si s ostatními kravičkami. Občas dorazí chytrá hlava, zkontroluje jim množství tuku ve svalstvu, určí předpokládané stáří porážky a zařadí je mezi zhruba tři procenta těch nejlepších kraviček v USA. První cenou v této soutěži bývá často cesta lodí do Evropy, kterou si bohužel naše Miss Beef už moc neužijí. Čas strávený v Atlantiku ale využívají k ideálnímu dozrávání tak, aby nakonec mohly být servírovány v nejvyšší chuťové kvalitě.

DSC_0376

Z předkrmů jsem se nechal zlákat koláčky z marylandského kraba, které mi chuťově sedly. Krabí maso je dominantní, salsa z shitake a kukuřice poté jídlo příjemně podkresluje. Vyznění je pochopitelně mírně sladké, nicméně jako entrée před hlavním chodem ideální.

DSC_0375

Krevety s koktejlovou omáčkou jsem drze vyzkoušel z vedlejšího talíře a nutno dodat, že přes všechnu čerstvost i chuťovou vyváženost jsem se nemohl zbavit dojmu, že si něco podobného udělám i sám doma. To se zase budu ale za pár dní stydět, jak se do toho pustím….

DSC_0377

Hlavní chod překvapivě zastává hovězí maso. Beru to po hlavě a volím T-Bone (roštěnec a svíčková oddělené kostí) podle doporučení na medium rare. Skvělé, báječné, porno! Pointou je, že maso v zásadě nepotřebuje žádné dochucení, leckdo se podle mého obejde i bez soli i pepře. Plná chuť hovězího v čisté podobě je nenahraditelná.

DSC_0379

Pokud si ale maso rádi dochutíte, určitě si objednejte některou z místních omáček nebo máslo s morkem či lanýži. Co se týče úpravy, rozhodně doporučuji dbát na rady obsluhy, třeba u rib-eye byla úprava medium rozhodně vhodnější než medium rare (vlákna vystavením delšímu grilování v tomto případě více povolí při zachování charakteristické chuti hovězího), na což jsme byli skutečně upozorněni předem.

Sám do George Prime Steak asi nebudu chodit každý den. Klientelu si ale špičkový podnik stoprocentně najde a udrží. Třeba už jen pro to, že se každý dozví něco nového o těch šťastných zcestovalých kravičkách. A poznat se pořádně s tou krávou, kterou máte na talíři, to je přece k nezaplacení.

George Prime Steak, Platnéřská 19, 110 00 Praha 1, www.georgeprimesteak.com

hneda

Kriterium Hodnocení
Obsluha Profesionální, kvalifikovaná
Prostředí Moderní, klidné, čisté
Jídlo Prime Beef
Cenová úroveň Vysoká
Příležitost pro návštěvu Oslava, láska ke krávě
Celkový dojem Nejvyšší standard, skvělé

 

Levandulová exhibice v Tretter’s Baru

Tretter’s New York bar se nenachází na Manhattanu, jak by se mohlo na první pohled podle názvu zdát, ale v centru Prahy (o to lépe, máme to o kousek blíž). Je vyhlášený nejen svými originálními koktejly, které jsou mistrovským dílem profesionálních barmanů-a bez nadsázky jedny z nejlepších v Praze, ale také svojí jiskřivou atmosférou. Meeting point nejedné místní snobky vždy ve večerních hodinách začne vřít. Já jsem se tentokrát nechala naladit na notu Levandulovou…

Praha-20120911-00790

Fialová vždy beze sporu patřila k mým nejoblíbenějším barvám. Tento zázrak nese jméno Lavender Exhibition a potěší Vás svojí jedinečně sametovou strukturou namíchanou na bázi růžového Martini.

Praha-20120911-00791

Snobka, která byla ten večer se mnou, je rozená cestovatelka, proto se nechala pomyslně unést až do daleké Asie. Koktejl Rafels Singapore s neodolatelnou ostružinou je plný exotiky a tajemna namíchaný na základě kvalitního Tangueray ginu.

Do Tretter’s jdete vždy na jistotu kvality koktejlů a perfektního servisu, proto se sem ráda vracím.

Tretter’s New York Bar, V Kolkovně 3, 110 00 Praha , www.tretters.cz

V La Gare ví, co chceš

La Gare už nás lákalo dlouho, ale vlivem racionálně nepodložených překážek jsem se tam dostala až teď. Nebudu sobě ani vám nalhávat, že jsem čekala velmi kvalitní výsledek, neboť jsem již měla tu čest v sesterské restauraci, která plní žaludky návštěvníků poté, co nakrmí svou kulturní duši.

Dsc_1427

Abychom působili nenápadně, zvolili jsme stolík venku. Ono to focení občas upoutá až moc pozornosti. Navíc bylo hezky a zahrádky mě baví. Stejně jako dobré jídlo. Třeba cibulačka nebo rybí polévka s kousky lososa a koprem. Časy, kdy jsem byla plná předsudků třeba vůčí rybím polévkám, jsou naštěstí pryč.  

Dsc_1428

Hlavní jídla v denní nabídce jsem studovala dopředu a hovězí rameno se studenou bylinkovou omáčkou doplněné bramborovými šiškami na másle bylo…vlastně ani nevím, jestli bylo lepší libové masíčko nebo nadýchané šišky. 

Dsc_1431

Jako dezert bych si je dala klidně znovu. A s mákem.

Dsc_1434

Na protějším talíři se objevil špíz plný masa, cibule a papriky. Pěkně barevný, s opečenými brambory. A stačilo jedno malé ohlédnutí se za sebe, nenápadné, skoro nepostřehnutelné a už u nás stál číšník se solí, úměvem a pepřem. Přesně věděl, čeho si žádáme, aniž bychom pusu plnou jídla otevřít museli.

A najednou byly talíře prázdné a pauza na oběd u konce.

A co si dám dnes? Filet s mořského vlka s olivovou tapenádou a pečenými paprikami nebo rizoto s liškami a parmezánem?

Brasserie La Gare, V Celnici 3, Praha 1, www.lagare.cz 

 

Pravdu hledej v Aromi

V křivolakých malostranských či staroměstských uličkách není těžké se ztratit. Já se umím ztratit i na Vinohradech, jejichž ulice jsou přísně kolmé či rovnoběžné jako pařížské bulváry.

Když jsem takhle jednou hledala Ambiente, našla jsem Aromi. No co, je to tady od „A“. Na letošním Prague Food festu jsem si u nich moc pochutnala  a zajímalo mě, čím se Riccardo vytáhne navštívím- li jej na jeho domovské scéně.

Dsc_1211

Předkrmově pozornostně- podniková miniverze lososa v majonéze z mořského vlka byla exklusivní a nažhavila mé chuťové pohárky na maximum.

Dsc_1212

Odolala jsem ovšem nabídce česrtvých ryb, které mi docupitaly až ke stolu a spokojila se jen s jejich vývarem.

Dsc_1213

Tradiční rybí polévka z Marche s malými bruschetkami se syrovými mořskými plody byla hutná a pomyslnou tečku jí dodal čerstvý pepř, kterým obsluha dle přání nešetřila stejně jako na čerstvých fusilli s kalamáry a rajčatovým tataráčkem.

Dsc_1215

S kalamárou v talíři jsem zavzpomínala na nedávno a téměř nedobrovolně opuštěný Rhodos a dala jsem si třetí a poslední sklenku Pinotu Grigio. A ve víně jsem na dně skleničky našla pravdu o tom, že v Aromi umí!

Aromi, Mánesova 1442/78, Praha 2- Vinohrady, www.aromi.cz

Made in Lokál

Po návratu do Evropy, přejedena nudlí a rýže, jsem se těšila do Lokálu na něco českého a řádně mastného. Lokál na Malé straně jsem vzhledem k večerním hodinám vyloučila. V malostranské lokalitě je moc blízko avantgardní bar Blue Light, který svými chapadly pohltí člověka až do časných ranních hodin.

Img_2918

A protože jsem v Asii ponechala 2kg tuku, rozhodla jsem se je rychle v Praze nabrat. Řádně jsem si onoho večera dopřála. Pečená vepřová krkovička, zelí a bramborový knedlík. Není to sice jako z photoshopu, ale to žádná jídla v Lokále.

Krupic

Krupicová kaše s kakaem také není na první pohled absolutně sexy, ale chutná brilantně, jako od maminky. Chutě toho večera byly smíšené, proto jsme finišovali párky se smetanovým křenem.

Img_2920

Lokál je jistotou kvalitní a chutné večeře. Kombinaci tradičních českých jídel servíruje profesionální obsluha. To vše v dobovém prostředí časů minulých s nostalgickým vzezřením. A fakt, že i jídla vypadají nostalgicky, je spíše plusem, nikoliv mínusem. Podstatné je, že jídlo Made in Lokál chutná a nezklame 🙂

Lokál Dlouhá, Dlouhá 33, Praha 1, www.lokal.cz

Mint Julep v Hemingway Bar

Minulý pátek a sobotu se v Churchill Downs konal 138. ročník nejslavnějších dostihových závodů ,,Kentucky Derby“. Oficiální cocktail závodu Kentucky Derby je od roku 1938 ,,Mint Julep“. V průběhu akce se na závodišti prodá přes 120 000 porcí tohoto cocktailu, který se ofiko podává ve skleničce ve tvaru koně.

Dsc_0855

No a já strčím čenich všude. Teda do Kentucky jsem nejela, ale zašla jsem do svého oblíbeného Hemingway baru, kde jsem si výjimečně nedala ani svou oblíbenou šílenou caipu ani oblíbený koktejl Ernestovy druhé ženy, ale nechala jsem se nalákat na tenhle dostihový drink.

Mint Julep je na bázi Kentucky whisky Early Times a podává se s mátou, cukrem a ledovou tříští a pije se chladivým stříbrným brčkem.

„Tak jak Vám chutná? Ale pravdu?“, otázal se fešácký barman.

„No je to takové pánské….“

Ale kdo chce poznat svět, nesmí se zaleknout ani whisky!

 

Hemingway Bar, Karolíny Světlé 26, Praha 1, http://www.hemingwaybar.cz/bar-praha/

Sopečné dobroty ve Volcano restaurant

Restaurace Volcano leží pod rušnou dopravní tepnou v pražských Stodůlkách. Člověk, který nemá doporučení, nebo Volcano nezná, těžko do těchto končin trefí. Restaurace je součástí relaxačního komplexu. Při své poslední návštěvě jsem se slunila na místní terase a nechala se pohltit venkovním grilem s rozmanitou nabídkou fláků masa.

Img_2683

Odvážlivcům doporučuji vyzkoušet t-bone steak. Poněkud větší porce, kterou při decentní příloze zvládne i křehká slečna.

Img_2686

Za decentní přílohu považuji krásně urovnané delikátní brambory. Zapůsobily nejen vizuálně, ale i chutí. Pokud pro nasycení žaludku a plné uspokojení vyžaduje vaše tělo polévku, zkuste třeba žampionový krém. 

Krem

Tyto pražské končiny jsou mi poněkud vzdálené. Avšak při pohybu v destinaci Praha 5 či 13 je Volcano jednoznačnou volbou pro kvalitní jídlo v příjemném prostředí. V kombinaci s milou obsluhou je to téměř sopečný ráj na zemi.

Volcano restaurant, K Sopce 30, Praha 5, www.volcanorestaurant.cz

V Al Cafetero znova a znovu

Když mi něco chutná, chci to pořád. Když se mi někde líbí, chci tam být pořád. Když se mi s někým líbí, chci být s ním.

Proto chodím do Al Cafetera. Líbí se mi tam, chutná mi tam a ráda si povídám s Karlem.

Dsc_0837

Espressíčko bylo nutností- a rovnou dvojité. Ať nežeru…

Jenže pak mě přepadl hlad. Nabízený závin plněný vlastnoručně panem Karlem pečenou kachýnkou a zelíčkem jsem nemohla odmítnout. O to víc, když se jednalo o poslední porci. A na to já slyším.

Dsc_0842

Všechno jsem to vyjímečně nespláchla kocourem, ale Fentimansem- jedinečnou anglickou limonádou botanicky připravovanou týdenní řízenou fermentací zázvoru a bylinek v měděných kádích. Ochutnala jsem mandarinku s pomerančem i pampelišku s lopuchem. A říkám: „JO!“

Dsc_0834
Dsc_0838

Al Cafetero, Blanická 24, Praha 2- Vinohrady, www.alcafetero.cz

 

 

 

 

Ospalé odpoledne v Cafe Lounge

Vrátili jste se ze sobotní odpolední procházky po Petříně a dostali chuť na kafíčko a něco malého?

V tom případě je pro vás Cafe Lounge jako stvořené.

Lounge_net

 Že tam mají výbornou kávu, o tom už jsme psali, ale co takhle svačinku v podobě bagelu s parmskou šunkou, salátkem a cottage sýrem.

Bagel vám donesou teplý, mírně opečený. Takže se můžete zakousnout, přikusovat šunčičku a zapíjet to třeba fresh džusem. 

A líné odpoledne se při tlumeném rozhovoru s vaším společníkem v klidu přelívá do líného večera.

Café Lounge, Plaská 8, Praha 5 – Újezd, www.cafe-lounge.cz

 

Orange bar aneb něco staroměstského

Onehdá se mi stala taková nemilá věc. Bylo zhruba osm večer, práce pořád ještě nad hlavu a já dostala nezvladatelnou chuť na cosmopolitan.

Zabloudila jsem tedy na Starém Městě do Orange baru. 

Img-20120412-00016

Orange bar je milým útulný baríčkem s moc dobrými drinky a (v tu chvíli pro mne nepostradatelným) s internetovým připojením, které ocení jistě všechny geekerky (nebo jak se to píše).

Jo a toasty tam dělají speciální  z tmavého chleba a s ďábelskou omáčkou.

Určitě zase zajdu. A vy?

Orange Bar, Haštalská 15, Praha 1, www.orangebar.cz

Tři blondýny na vrcholu. To je Taverna Olympos

Opulentní hostiny mají v Řecku tradici již od antiky. Do konzumace řeckých pochutin jsme se tak pustily s vervou sobě vlastní a jediné co nám toho večera při tradiční řecké večeři chybělo, byly epické zpěvy Aoidů a absence tance jinochů…

Dsc_0610

Jako předkrm jsme vyzkoušely pečené pikantní papričky plněné fetou, fetu pečenou v alobalu a samozřejmě tzaziki. To vše jsme zakusovaly řeckou pitou,div jsme si brady neumazaly od olivového oleje.

Když jsme ukončili konzumaci předkrmů, začala jsem mít neblahý pocit, že s objednáním hlavního chodu jsme se lehce unáhlily. Už teď se židličce pode mnou začaly rozjíždět nožičky. A to byl teprve začátek. 

Dsc_0612

Toho bohdá nebude, aby Snobka aspoň neochutnala! Sutzukakia Smirneika (mleté masové válečky v ostré rajčatovo- paprikové omáčce) mohly být klidně ostřejší, nicméně jinak bylo masíčko k nakousnutí… 

Dsc_0616

…a kuřecí souvlaki na špejli pekně kořeněné….

Dsc_0613

…nesmí chybět řecká klasika. Gyros byl poctivý a porce nešizená. 

Jen nechápu kdo objednal ty skvělé domácí hranolky! To už bylo opravdu přes čáru. Lepší hodovací podnik než je řecká klasika Olympos najdete těžko. Doporučují 3 Snobky ze 4.

Olympos, Kubelíkova 9, Praha 3, http://www.taverna-olympos.eu/cs


 

 

El Arriero a jeho „comida tipica“

Lezou vám krkem všechny stylové latinské restaurace, a přesto byste si rádi pochutnali na výbornem argentinském steaku?
El arriero je pro vás to pravé!

Img-20120416-wa0000

Kamarádka mého milého má milého – Argentince, takže když jsme vznesli dotaz na kvalitní argentinskou kuchyni v Praze, dostali jsme tento typ.

Img-20120416-wa0001

Při vchodu nám sice trochu zatrnulo – kdo čeká něco ve stylu ambiente brasilero, bude překvapen. Hospůdka je to velmi prostá, za to ale útulná a plná Argentinců (což většinou svědčí o kvalitě kuchyně). Jídelní lístek si vystačil s formátem A4 (díkybohu!). Spolu s vynikajícími steaky a přitom nevysokými cenami nás nebude těžké přesvědčit k další návštěvě. Dřív než si myslíte.

Tedy buenos dias!

El arriero, Elišky Peškové 7, Praha 5, https://www.facebook.com/elarriero.praga

 

Slovníček:

comida tipica= typické jídlo

Krupicové orgie v restaurantu Parnas

Občas člověk zavítá do hochnóbl podniku ani neví jak. Já se tam ocitla s 2 muži věku mého otce.

Chovala jsem se tedy jako dáma, seděla způsobně, mluvila tlumeně a příbor jsem držela tak, abych měla lokty nad stolem. Poznala jsem, kterým příborem sníst lehounký salátek s kozím sýrem, jehož odér by zabil vola.

Dsc_0592

Se sklopenýma očima a se začervením jsem přijala nabídka ochutnání delikátních foie gras, jejichž chuť byla podtržena jablíčky se skořicí.

Dsc_0593

Způsobně jsem obírala konfitované jehněčí kolínko marinované v česneku a rozmarýnu s mladým hráškem v bylinkovém másle se silnou šťávou s Armagnacem. A bylo setsakramentsky poznat, že to jehně se v troubě jen neohřálo, ale pěkně si tam poleželo.

Dsc_0597

„Přineste 1 krupici a 3 lžíce!“. A já se začala bát. Byla jsem nacpaná jak kuna a začaly na mě jít mdloby. Zachovala jsem poker face a můj americký úsměv nepozbyl nic ze své intenzity. Nevěřila bych, že to řeknu, ale NIKDY JSEM NEJEDLA LEPŠÍ KRUPICOVOU KAŠI!

Dsc_0600

Howgh.

Restaurant Parnas, Smetanovo nábřeží 2, Praha 1, www.cafeslavia.cz

Omlouváme se, ale Restaurant Parnas po opětovné návštěvě v dubnu 2014 již doporučit nemůžeme. Snobka.cz

 

Be free v B3

Jsou bary, kde se cítíte jako doma. Jsou útulné, panuje tam rodinná atmosféra a milá obsluha dělá poctivé drinky, které roznáší s úsměvem.

Jeden takový je na Balabence a svého času jsem tam chodila skoro v pyžamu a papučích. Vždycky mi plnili všechna má přání včetně těch zvrácených (pivo se spritem apod.) a já se tam s oblibou vracela.

Dsc_0540

Teď se v „bétrojce“ vyskytnu sem tam a zhovadilosti už většinou nepiju. Ale vždycky se sem budu vracet kvůli malinovému mojitu. Tady jsem ho měla poprvé. Od té doby vím, že rum, maliny a máta budou navždy v mém srdci 🙂

slovníček

papuče= domácí obuv

B3 Cocktail bar, Drahobejlova 1, Praha 9- Libeň, www.koktejl-bar.cz

Jak neuschnout? Zajděte do Sushi baru!

Poslední dobou ujíždím na asijské kuchyni všeho druhu (začíná se to projevovat – už mi šikmí oči). I tedy zašli jsme do Sushi baru (ano, tak se to opravdu jmenuje).

Obsluha má ode mne jedničku s hvězdičkou, číšník byl velmi profesionální, vlastně nebyl vidět, ale neustále byl v dosahu, kdybychom něco potřebovali, nebo pokud bylo třeba něco odnést. Za všechno děkoval a usmíval se (věc nevídaná v této kotlině). 

Sushi1

Samozřejmostí byl také předkrm v ceně couvertu, nic zásadního, ale potěšil.

Sushi2

A pak to přišlo, kombinace tuňáka, lososa a manga. Moooc velká dobrota, kterou jsem zapíjela kvalitním zeleným čajem a ten mi neustále dolívali. 

Desert jsme vynechali, místo něj jsem dostala růžičku na cestu.

A cena? Snobská, ale tak už to holt s kvalitními podniky bývá…

Sushi bar, Zborovská 49, Praha 5, www.sushi.cz