Skvělá práce s krávou v Nota Bene

O této restauraci se v poslední době hodně mluví a píše, takže možná bude tento post tak trošku s křížkem po funuse, ale to nic nemění na tom, že si místo na Snobce určitě zaslouží. Mediální propagaci má tedy restaurace Nota Bene dobrou, což je určitě i s ohledem na její skryté umístění poblíž ÍPáku velmi dobře.

Po vstupu do úhledně a moderně zařízeného interiéru se musí každý zaměřit na tabule visící poblíž baru, z nichž si můžete vybrat jeden ze šesti pivních speciálů z minipivovarů, které ten den mají na čepu. Já začal ležákem z novozelándského chmele vyráběného v pivovaru Kocour a v průběhu večera potom pokračoval dnes již klasickou únětickou desítkou, dvanáctkou a vše jsem završil belgickým alem Boucanier.

Rychle k jídlu. Nota Bene odebírá suroviny od etablovaných výrobců a prodejců, za všechny zmíním jen The Real Meat Society. Pokud chcete jen pivko, doporučím k němu alespoň naložený romadůrek nebo maďarskou klobásku. Sednou k němu, jak se říká „jako prdel na hrnec“.

Dsc_0907

Vzhledem k tomu, že jehněčí kýta, kterou jsem si vyhlédl již nebyla k dispozici, začal jsem hovězím tournedos s kapustičkou a jemnou bramborovou kaší. Co musím obzvlášt vypíchnout, je naprosto fantastická konzistence i chuť masa. Přesně takto má medium rare úprava vypadat, křupavá na povrchu a nádherně šťavnatá uvnitř, až vám při kousání trnou žvýkací svaly. S kapustou i redukcí tvoří výbornou kombinaci a ani kaše příliš neztrácí, i když osobně dávám přednost hrubšímu provedení.

Dsc_0912

Spolustolovník šel také do hovězího. O klasickém steaku ze svíce s gratinovanými bramborami a tentokrát růžičkovou kapustou lze v podstatě zopakovat to stejné, co o mém talíři.

Na konci jsem trošku litoval, že jsme sebou neměli ženu, která by vyzkoušela i toho večera nabízené kuřátko nebo lososa, nicméně k úpravě hovězího masa, kterou Nota Bene nabízí, nelze vůbec nic dodat. V příštím kole vyzkoušíme zase něco jiného a budeme vážené čtenářstvo informovat. Stay tuned!!!

Restaurace Nota Bene, Mikovcova 4, Praha 2,  http://www.notabene-restaurant.cz/

 

Prohibičně v Hemingway baru

Špatní barmani na současnou situaci nadávají, dobří říkají, že je to inspiruje k vymýšlení nových drinků. Tak jsme se za těmi dobrými zašly podívat.

A byly jsme mile překvapené, menu sice prořídlo (i když barmani okamžitě dodávají, že umíchají z alkoholu pod 20 procent cokoliv na milion způsobů), ale zaujalo. 

Nu což,nad mojí oblíbenou voděnkou jsem zaplakala a jala se zkoušet novinky.

Img-20120919-00018

Začala jsem skoromně s PROHIBITION  PERFECT MARTINI. Vermut žije! Celý večer by se to asi pít nedalo, ale takhle na chuť, proč ne.

Dsc_1908

Kachna odmítla experimentovat a zůstala u své oblíbené klasiky. APEROL SPRITZ nezklamal její očekávání, ten už se celý večer pít dá (již jsme měly v minulosti několikrát tu čest) . 

Img-20120919-00019

Mno a na závěr sladká tečka. TEA IN LAS VEGAS je opět variace na vermut, nicméně pekelně maskovaná. Prý se takto servíroval alkohol ve 20. letech v USA v době (opravdové!) prohibice. Tak jsem usrkávala z krásného hrnečku, který se tvářil, jako že je v něm čaj, a nakonec slupla strašně dobrou čajovou sušenku.

Dámy a pánové, nemá cenu sedět v pátek večer doma. Šup do baru!

Hemingway Bar Praha,Karolíny Světlé 26, Praha 1, www.hemingwaybar.cz

Studená hra aneb Coldplay v Café Amandine

Šílenství, které vypuklo kolem skupiny Coldplay, mi nic neříká stejně jako neděle bez kávy. 

Vypravila jsem se tedy včera do Amandine, neboť se mi zastesklo po Paříží a po všech těch šampselysejských a monmártrských kavárnících, které mám vždy tendenci podezřívat ze čtyřprocentnosti. Ale to možná jen ten jazyk…

Dsc_1337

V Café Amandine se mluví česky, i když inspirace Paříží je přítomna. Bylo tam příjemně teplo stejně jako na od nedělního slunce rozpálené náplavce. A tak jsem si k domácí limči dala ještě kávu a pěkně studenou.

Dsc_1342

A studená hra s ledovou kávou mohla začít. Růžové brýle na oči, na kelímku růžová nálepka a na dohled Pražský hrad. A mně bylo krásně i bez britské skupiny a francouzských uliček.

Café Amandine, Na Moráni 17, Praha 2, http://www.cafeamandine.cz

 

Levandulová exhibice v Tretter’s Baru

Tretter’s New York bar se nenachází na Manhattanu, jak by se mohlo na první pohled podle názvu zdát, ale v centru Prahy (o to lépe, máme to o kousek blíž). Je vyhlášený nejen svými originálními koktejly, které jsou mistrovským dílem profesionálních barmanů-a bez nadsázky jedny z nejlepších v Praze, ale také svojí jiskřivou atmosférou. Meeting point nejedné místní snobky vždy ve večerních hodinách začne vřít. Já jsem se tentokrát nechala naladit na notu Levandulovou…

Praha-20120911-00790

Fialová vždy beze sporu patřila k mým nejoblíbenějším barvám. Tento zázrak nese jméno Lavender Exhibition a potěší Vás svojí jedinečně sametovou strukturou namíchanou na bázi růžového Martini.

Praha-20120911-00791

Snobka, která byla ten večer se mnou, je rozená cestovatelka, proto se nechala pomyslně unést až do daleké Asie. Koktejl Rafels Singapore s neodolatelnou ostružinou je plný exotiky a tajemna namíchaný na základě kvalitního Tangueray ginu.

Do Tretter’s jdete vždy na jistotu kvality koktejlů a perfektního servisu, proto se sem ráda vracím.

Tretter’s New York Bar, V Kolkovně 3, 110 00 Praha , www.tretters.cz

Back to School

Protože krásných slunných dnů už asi moc nebude, není čas ztrácet čas ani přípravou snídaně. A pokud ještě máte v plánu během dvou dnů vyměnit šatník…komplet, musíte se na to hodně posilnit a sestavit shopping line. My jsme zvolily znovu otevřený Phenix Café – od srpna School. Nově zrekonstruovaný cafebar dostal čistý, svěží ráz. Zmizely těžké orientální závěsy, polštáře a zlaté doplňky. Zůstal jen znamenitý kuchař, skvělá obsluha a samozřejmě úžasný výhled na rychle plynoucí řeku, cvrkot Karlova mostu a majestátnost Pražského hradu. 
Obrazek_1
Na probrání jsme si daly čerstvý pomerančový fresh a skvělé latte s lehce našlehanou pěnou. Domácí sušenčička ke kafču byla skvělou rozbuškou fantastických chutí.
Obrazek_3
Abychom měly zdravou a vyváženou snídani, objednaly jsme si jednu pravou anglickou a lívance. 
Proslulá anglická překombinovanost byla v pojetí Scholl restaurant fantastická. Míchaná vajíčka s křupavou pečenou slaninou, doplněnou o drobné bílé fazolky v tomatové omáčce a fenomenální grilované žampiony na másle s pepřem, solí a vzdálenou vůní bylinek, která nebyla jasně identifikovatelná, ale chuťově vymazlila obyčejné žampiony. Překvapením nejen pro mé chuťové pohárky byla voňavá rajčata přelitá javorovým sirupem. Dosud nepředstavitelná chuť se mi zhmotnila v luxusní dobrotu.
Obrazek_2
Stejně tak lívance s banánem, čerstvým čokoládovým jogurtem, přepuštěným máslem a javorovým sirupem, byly perfektní volbou. Takhle fantasticky nadýchaných kynutých obláčků bych bez výčitek snědla desítky.
Senzační snídaně mě přesvědčila o tom, že další návrat do „školních“ lavic bude brzký a budu doufat, že jako před renovací budou před servírováním hlavních chodů podávat v School kostičky pražské šunky s ochucenou máslovou pěnou a rozpečenou domácí ciabattou.
P.S. nenechejte se zmást ještě Phenix webovkama
School restaurant lounge, Smetanovo nábřeží 22, 110 00 Praha 1, www.phenix-cafe.cz

 

Snobská Agnes v Hodkovičkách

Jako správné Snobky občas vyrazíme na golf. Zatím sice jen odpalovat, ale vyrazíme. Když jsme takhle jednu sobotu odpálily každá svých sto, dostaly jsme neuvěřitelný hlad a vyrazily prozkoumat tamější golfovou restauračku.

Dsc_1721

V Agnes mají jídelní lístek outlý jak Kate Moss, což (narozdíl od Kate) přispívá k její kráse. Zaujalo nás denní menu, tak jsme ochutnaly babby carrot polévku. Byla jemná, možná tam bylo až moc másla, ale to nám nevadilo.

Dsc_1722

Pak se naše cesty rozdělily. Kachna ochutnala tagliatelle s lososem a já ryb eye steak s demi glas a grilovanou zeleninou. 

Dsc_1727

Oboje bylo velmi dobré, jen né úplně teplé. 

Jo a mají tam domácí citronádu, moc dobrou.

Prostě je vidět, že v Agnes někdo myslí a hraje si jak se sestavením menu, tak s vařením jídla. Takže jsem ochotna odpustit jak číšníkovi džíny ( a vlastně příznat, že to mělo v golfovém klubu své osobité kouzlo), tak to, že tam kafe dělají z nespresso kapslí.

Až příště odpálíme další stovku, tak se určitě stavíme. Třeba zas budou mít nějakou výbornou sezónní polévku.

Golfu zdar!

 

Agnes restaurant Hodkovičky, Vltavanů 546, 147 00 Praha 4 – Hodkovičky,

 http://www.hodkovicky.cz/cs/site/restaurace/RiverGOlfCafe.htm

Kafe na riviéře v Choopy’s

Na Azurové pobřeží ve Francii se moc ráda vracím. Místní jídla i suroviny jsou delikátní, avšak vždycky mi tu chyběla kavárna, kde bych si dala své oblíbené latté a chytla rychlé wifi. Letos jsem v městečku Antibes objevila Choopy’s, které se stalo místem mé každodenní přítomnosti.

Img_3581

Milá slečna a pán, oba mladšího věku, hovoří plynule anglicky a servírují domácí cupcaky, snídaně a samozřejmě kafé. V příjemném moderním prostoru jsem se ihned cítila jako doma a cafe latté na sebe nenechalo dlouho čekat. Přestože venku bylo přes třicet stupňů, horké kafe mě postavilo na nohy.

Img_3584

Měli jsme velký hlad a byl akorát čas snídaně, možná už brunche. Objednala jsem míchaná vajíčka se slaninou a hitovku okoukanou z USA – bagel s taveným sýrem. Porce dávají menší, ale zde je to spíše výhodou. Nejdete pak do horka s nacpaným pupkem.

Img_3585

Neodpustila jsem si ochutnávku domácích cupcaků. Slečna je reálně peče přímo za barem a jejich vůně se příjemně line prostorem kavárny. Na obrázku je chocolate meringue cupcake.

Img_3586

A když mají úplně plno, raději na hodinu zavřou. A stává se to docela často…

Choopy’s, 16 rue Vial, Antibes, France

www.facebook.com/pages/Choopys-cupcakes-coffee-shop/120435958030730

Wine Food Market aneb Ciao Bella

Češi jsou jako národ lehce zaprdlý a preventivně zpruzelý. Stačí pozorovat lidi cestou do práce. Konkrétně ráno je to přehlídka tupých výrazů upřeně zírajících do novin svých, sousedových či jen tak před sebe.

To jihoevropský stajl je úplně jinde. Po návratu z letošní dovolené jsem nějak opomněla, že jsem se ocitla v jiném pásmu a zubila jsem se intenzivně na všechny lidi, domnívaje se, že jim také vykouzlím úsměv na rtech. Byla jsem za blázna.

Zklamaná světem jsem vlezla do Wine Food Marketu. Název se mi líbil: prostě obchod s jídlem a vínem a jako bonus pravý italský bar. A najednou se spustil dvohlasný hlahol. Samé „ciao“ a „bella“…

Dsc_1415

Nebudu to protahovat. Mrkvová polévka byla super. Prostě a jednoduše polévka z mrkve doplněná parmezánem, lehce cáklá olivovým olejem. Žádné pičičandy navíc ani sypání kdovíčím.

Dsc_1420

Znáte poučku „3 jsou dost“? (Koření a olej se nepočítá). Tady se jí drží (asi, kdo by to počítal) a dobře dělají. Tagliolini v husté krémové omáčce ze zelených fazolek s prociuttovými chipsy. Jídlo je lehké, jednoduché s jasně rozpoznatelnými chutěmi. Nic nepřekáží a přes bar se zubí kuchaří.

A chcete- li zvednout náladu, podívejte se na poslední foto. Italské věci jsou k nakousnutí.

Dsc_1421

Tož arivederci.

 

Wine Food Market, Ovocný trh 12, Praha 1, www.winemarket.cz