Wine Food Market aneb Ciao Bella

Češi jsou jako národ lehce zaprdlý a preventivně zpruzelý. Stačí pozorovat lidi cestou do práce. Konkrétně ráno je to přehlídka tupých výrazů upřeně zírajících do novin svých, sousedových či jen tak před sebe.

To jihoevropský stajl je úplně jinde. Po návratu z letošní dovolené jsem nějak opomněla, že jsem se ocitla v jiném pásmu a zubila jsem se intenzivně na všechny lidi, domnívaje se, že jim také vykouzlím úsměv na rtech. Byla jsem za blázna.

Zklamaná světem jsem vlezla do Wine Food Marketu. Název se mi líbil: prostě obchod s jídlem a vínem a jako bonus pravý italský bar. A najednou se spustil dvohlasný hlahol. Samé „ciao“ a „bella“…

Dsc_1415

Nebudu to protahovat. Mrkvová polévka byla super. Prostě a jednoduše polévka z mrkve doplněná parmezánem, lehce cáklá olivovým olejem. Žádné pičičandy navíc ani sypání kdovíčím.

Dsc_1420

Znáte poučku „3 jsou dost“? (Koření a olej se nepočítá). Tady se jí drží (asi, kdo by to počítal) a dobře dělají. Tagliolini v husté krémové omáčce ze zelených fazolek s prociuttovými chipsy. Jídlo je lehké, jednoduché s jasně rozpoznatelnými chutěmi. Nic nepřekáží a přes bar se zubí kuchaří.

A chcete- li zvednout náladu, podívejte se na poslední foto. Italské věci jsou k nakousnutí.

Dsc_1421

Tož arivederci.

 

Wine Food Market, Ovocný trh 12, Praha 1, www.winemarket.cz

Panenkárna u Kohouta v Jesenici

Můj život v mé téměř rodné hroudě lze velice snadno rozdělit na několik etap:

První: smutná etapa před otevřením Restaurace u Kohouta. Druhá: velice „light“ ve znamení čerstvého pstruha na bylinkovém másle s glazírovanou zeleninou. Třetí: značně rebelozní fáze, někdy hodně ostrá se špízy Piri Piri. Čtvrtá: současný stav smíření s lehce konzervativním nádechem a domácími paperdelemi. Jídelní lístky od roku 2001 znám nazpaměť, ale až tak od roku 2004 mám chuť všech těch jídel ještě teď v paměti a na jazyku.

Genius loci tohoto kouzelného místa pramení v bývalé „panenkárně“, nebo-li výrobně panenek, bohužel ne těch vepřových, ale ty by jim tu šly jistě také, ale těch na hraní. Drobnosti a maličkosti, některé až stoleté, dělají z restaurace útulnou domácí chalupu.

Ale zpět k dobrotám. Favoritem číslo jedna jsou čerstvé papardele s plátky vepřové panenky, kousky čerstvých lesních hub ve smetanové omáčce a hoblinami parmazánu. Dokonalá kombinace, dokonalá souhra, perfektní kuchař, co víc si přát?!

Kohout-papardele

Možná štíhlou postavu, proto další volbou je filet z candáta na másle a kmínu s glazírovanou jarní zeleninou. Porce je to sice obrovská, ale když se po ní na chvilenku zaseknete u harmonické růžové Frankovky od Mádla, velice rychle Vám vytráví a můžete se pustit do domácích lívanečků s borůvkovou omáčkou. Důkazem o jejich senzační chuti je, nebo spíše není, fotka – nějak se to nestihlo…

Kohout-candat

A vyloženě pro masožravce tu je ne-jeden grilovaný beef steak z pravé svíčkové z českého býčka na barevném pepři s bezvadnýma fazolovýma luskama s anglickou slaninou, které jsou nejen vynikající přílohou, ale někdy padnou i jako předkrm, případně moučník. Mladé lusky jsou tak akorát oblanšírované, že nevíte, zda vám v ústech křupe slaninka, nebo lusk.

Kohout-steak

Důvod, proč jsem tuto restauraci tak dlouho schovávala před světem není jen ten, že se tam občas sejdu s panem prezidentem, ale také ta, že sem chodím skoro jako domů a než si uvědomím, že bych ty lahůdky mohla také vyfotit, mám je už v břiše.

Restaurace u Kohouta, Zbraslavská 41, Jesenice 252 42, www.ukohouta.cz

Nejkratší cesta do Itálie – La Bottega di Finestra

Tento úchvatný bistro-obchůdek je přímo oslavou italské jednoduchosti. Na jednom místě si můžete koupit, ale i rovnou ochutnat kvalitní těstoviny, čerstvá pesta, ale samozřejmě také sýry, ryby a masa, která zde ukrývají ve speciálním boxu na zrání.

Protože nabídka byla tak lákavá, voňavá a všudypřítomná, nemohli jsme zvolit jen teplé večerní jídlo. Na rozjezd jsme si proto vybrali z “olejáčů” následující dobrůtky: Chobotnicový salát báječně vláčný, skvěle okořeněný a barevný. Hovězí carpaccio trochu jinak, aneb kvalitní masový závitek ukrývající čerstvou rukolu a křupavé parmigiano. Proleželá kachní prsíčka a houbové něco, nebo spíše cosi s podivuhodnou směsí navrchu také báječné chuti.

Salat

A jelikož jsme seděli v zadní části, kde očima nemáte úniku před klobáskami, šunkami a sýry, zvolili jsme ještě “malé” degustační prkénko. A od tohoto okamžiku nemiluji jen živelné italské Ferrari, Valentino kabelky, ale také fantastické voňavé prosciuoto a naprosto parádní pecorino. Po velice pikantním salámku jsem sice chvíli popadala dech, ale nádherná vůně lanýžové mortadely mě vracela mezi živé.

Po všech senzačních dobrotách jsme se konečně dostali i k denní nabídce jídel. Má volba byla jasná – Pappardelle s krémovou omáčkou s ořechy a rajčátky. Prostě skvostná kombinace chutí, kvality a jednoduché italské gastronomie.

Testovinky

Zlatým hřebem večera byl grilovaný mořský vlk se soté z fazolových lusků, jehož lehká křupavá krustička navrchu byla nezapomenutelným zážitkem.

Vlk

Na sladké tečky už sice nezbylo místo, ale slibuji, že úchvatné italské dezerty a čokoládové delikatesky ochutnám při příštím kole degustace.

P.S. velice kladně hodnotím stylovou výdobu zadního interiéru – sušené šunky zavěšené na stropu jsou dekoračním snem nejednoho muže…

La Bottega di Finestra, Platnéřská 11, Praha 1, www.lafinestra.cz