Jak v Per Te oslavit konec horkého léta

Snad už máme ta vedra, kdy se sotva dalo sníst něco jiného než salát, za sebou. Mé milé snobky by jejich pokračování sice jistě ocenily, aby se dál mohly vystavovat slunci a opálená těla potom předvádět vypracovaným plážovým hochům. Já ale musím držet náš prapor, takže pokles teplot mě vybudil k očekávané foodblogerské (rozuměj „dobře se nažer a potom něco napiš“) aktivitě. No a parádní zážitek, o který se musím podělit, na sebe nechal čekat jen pár deštivých hodin.

Per Te znamená italsky „Pro Tebe“ a vinohradská restaurace s tímto názvem tomuto jednoduchému názvu dodává obrovskou autenticitu. Tak skvělý servis orientovaný na hosta jsem už dlouho nezažil, jestli vůbec někdy. Koncept je zaměřen na středomořskou kuchyni, takže v jídelním lístku naleznete hlavně ryby včetně klasických úprav mořských potvor, domácí pastu i maso z nejrůznějších zvířátek. Na rozdíl od klasických restaurací můžete ochutnat také skvělá vína ze Srbska nebo Slovinska.

Na začátek jsem vyzkoušel klasické vitello tonato, které sice nebylo tak fotogenické jak zadeček plážové volejbalistky (takže dokumentace chybí), na stranu druhou bylo asi nejlepší, co jsem kdy měl. Jemné telecí plátky bohatě doplněné tuňákovo-ančovičkovou majdou byly krásně svěží a zároveň chuťově vyvážené. Ve zbytku omáčky jsem potom v klidu mohl vymáchat neméně parádní focacciu.

DSC_5142

Musím se přiznat. Prostě nejím rajčata a i rajčatovou polévku ochutnám jen v případě, kdy mi někdo vyhrožuje. V Per Te jsem se ale odhodlal vyzkoušet a za prvé jsem ji málem slečně na druhé straně stolu nevrátil, no a za druhé si ji tady příště klidně dám celou a dvakrát. Skvělé dochucená bylinkovým pestem potěší jistě každého rajčatopolévkožrouta.

IMG_20150820_082330

Hovězí roštěnec s rukolou a parmazánem sice nebyl připraven z žádného extra spešl hovězího, nicméně propečen byl přesně na medium a dochucen jen lehce solí a pepřem, takže kráva z něj byla cítit na sto honů. Bez další přílohy bych na tuhle úpravu chodil i v těch vypečených vedrech a určitě bych košili nepropotil.

DSC_5145

V Chorvatsku jsem nebyl už dlouho a táhne mě tam mimo jiné jejich typická kuchyně, tedy grilované ryby, kalamáry, chobotnice, krevety a jiná havěť. Než se tam dostanu, budu určitě na tyhle dobroty chodit do Per Te (tedy pokud si je neudělám někde na zahradním grilu sám). Grilované kalamáry se špenátem a brambůrky byly nejen krásně voňavé a hezké na pohled, ale taky chuťově skvělé, na skus přiměřeně pevné.

IMG_20150820_082706

Myslíte si, že sorbet je normálně citron se zmrzlou vodou? V Per Te dostanete výraznou citronovou zmrzku vyšlehanou s finskou vodkou a proseccem    v přiléhavé skleničce s brčkem. To je tak sexy, že nesedět na zadku, tak si na něj vážně sednu.

Co na konec? Tentokrát si jen dovolím všem v Per Te poděkovat za skvělé jídlo a ještě lepší servis, z nějž bylo cítit srdce a radost z toho, když je zákazník spokojený.

Restaurat Per Te, Korunní 23, Praha – Vinohrady, http://perte.cz/

hneda

 

Kriterium Hodnocení
Obsluha Dokonalá – 100%
Prostředí Příjemné (upozornění kuřák vs. nekuřák)
Jídlo Kvalitní, nepřeplácané, skvěle dochucené
Cenová úroveň Střední
Příležitost pro návštěvu Randíčko, pokec, obchodní schůzka
Celkový dojem Tam bych se klidně ubytoval

 

Panenkárna u Kohouta v Jesenici

Můj život v mé téměř rodné hroudě lze velice snadno rozdělit na několik etap:

První: smutná etapa před otevřením Restaurace u Kohouta. Druhá: velice „light“ ve znamení čerstvého pstruha na bylinkovém másle s glazírovanou zeleninou. Třetí: značně rebelozní fáze, někdy hodně ostrá se špízy Piri Piri. Čtvrtá: současný stav smíření s lehce konzervativním nádechem a domácími paperdelemi. Jídelní lístky od roku 2001 znám nazpaměť, ale až tak od roku 2004 mám chuť všech těch jídel ještě teď v paměti a na jazyku.

Genius loci tohoto kouzelného místa pramení v bývalé „panenkárně“, nebo-li výrobně panenek, bohužel ne těch vepřových, ale ty by jim tu šly jistě také, ale těch na hraní. Drobnosti a maličkosti, některé až stoleté, dělají z restaurace útulnou domácí chalupu.

Ale zpět k dobrotám. Favoritem číslo jedna jsou čerstvé papardele s plátky vepřové panenky, kousky čerstvých lesních hub ve smetanové omáčce a hoblinami parmazánu. Dokonalá kombinace, dokonalá souhra, perfektní kuchař, co víc si přát?!

Kohout-papardele

Možná štíhlou postavu, proto další volbou je filet z candáta na másle a kmínu s glazírovanou jarní zeleninou. Porce je to sice obrovská, ale když se po ní na chvilenku zaseknete u harmonické růžové Frankovky od Mádla, velice rychle Vám vytráví a můžete se pustit do domácích lívanečků s borůvkovou omáčkou. Důkazem o jejich senzační chuti je, nebo spíše není, fotka – nějak se to nestihlo…

Kohout-candat

A vyloženě pro masožravce tu je ne-jeden grilovaný beef steak z pravé svíčkové z českého býčka na barevném pepři s bezvadnýma fazolovýma luskama s anglickou slaninou, které jsou nejen vynikající přílohou, ale někdy padnou i jako předkrm, případně moučník. Mladé lusky jsou tak akorát oblanšírované, že nevíte, zda vám v ústech křupe slaninka, nebo lusk.

Kohout-steak

Důvod, proč jsem tuto restauraci tak dlouho schovávala před světem není jen ten, že se tam občas sejdu s panem prezidentem, ale také ta, že sem chodím skoro jako domů a než si uvědomím, že bych ty lahůdky mohla také vyfotit, mám je už v břiše.

Restaurace u Kohouta, Zbraslavská 41, Jesenice 252 42, www.ukohouta.cz