Hříšná Snobka v Prolog baru

Možná nejsem úplně nejslušnější holka. A Prolog Bar už nějakou dobu znám a je to vážně dobrej podnik. Ale že mě tam donutí ke „splnění“ téměř všech sedmi smrtelných hříchů a ještě se tím budu chlubit… Ok. Život je plný výzev.

Začnu závisí, protože Prologu závidím ten nápad. Proč to nenapadlo mě? Co jde k sobě líp než bar a hřích? Mimochodem drink inspirovaný závistí. Představte si, že vám přinesou tajemnou krabici, ze které se vyvalí oblaka dýmu a vy sáhnete dovnitř … netuše … v předtuše super drinku. Peruánské Pisco, bezinkový likér, limetová šťáva a ještě nějaký zelený likér. Tak si to nepředstavujte a dejte si ho, ať nemusíte být zelení závistí.Závist

Každý hřích má nějakou barvu, pýcha je fialová a já jsem pyšná že jsem Pýchu dala. Krásná, šampaňská, s malinovou infuzí. K tomu všemu vám naservírují vějíř s jasmínovou esencí. Prostě když pyšná, tak na full time.Pýcha

Lakota je prý zlatá. A o tenhle drink se fakt nebudete chtít dělit. Kombinace meruněk a koňaku vás přibije na židli a budete viset na rtu barmanovi, který vám bude o těch koktejlech povídat a vy budete mít chuť vypít všechen alkohol světa.Lakota

A když už jsem byla líná dát si cokoliv jiného. Nechala jsem se zlákat Lenost na fialovém polštářku. Myslím, že kdyby lenost měla chuť, chutnala by přesně takhle. Mix heřmánku, prosecca a skvělého ginu – to je to jediné, co chceš, když nechceš dělat vůbec nic.Lenost

Zlobit se nebudou ani milovníci slaných drinků. I když být nějaká Bloody Mary, přijdu si vedle ní jak holka z dědiny. Protože tahle Zloba je Paní Zloba – silná jako křen, pálivá jako celer. A je to vostrá asijská holka, zjistí hned, jak se jí poprvé dotknete rty. Chutná po wasabi.

Obžerství a smilstvo jsem pro tentokrát vynechala. Není přece nutné učit orla létat a už vůbec ne spáchat všechny smrtelné hříchy v jeden večer. (A navíc v jednom baru.)

Mimochodem kluci z Prologu si připravili i edici nealko drinků, ale já říkám, že když hřešit, tak pořádně.

Prolog Bar, Nádražní 57/108, Praha 5, http://www.prologbar.cz/cs
Snobka hodnotí

Kriterium Hodnocení
Personál Zručný, kreativní, milý.
Prostředí Výjimečný, nádherný, luxusní, art deco.
Koktejly Neopakovatelné, promyšlené, vynikající.
Cenová úroveň Vyšší.
Příležitost pro návštěvu Rande, touha okouzlit.
Celkový dojem Prvotřídní bar.

 

Párty v Mechanickém baletu

Nový krásný levný podnik v centru, kde skvěle vaří. Tak určitě. Třicet mi už bylo a věřit pohádkám jsem přestala, dřív než jsem začala. A navíc, nejde o to, kde jste, ale s kým jste… Což také ne nutně platí.

Já jsem ale našla kombinace, díky, které se ze mě stala na celý večer princezna. Co princezna – baletka. Snobčí narozky se totiž uskutečnily v Mechanickém baletu. A bylo to souznění. Něžných nenažraných foodblogerských duší a lahodných pokrmů v industriálně minimalistickém prostoru. Nevím, zda je rozumné vyjmenovat, co jsme si dali. V počtu sedmi lidí bude snazší říct, co jsme si dát nestihli.

Teplá kozaNa rozjezd jedna pečená koza. Štiplavá kozí chuť se krásně vyjímala na nasládlé omáčce, nechyběl ani kus lupení.

Hovězí karpáčoMasaři rozjeli předkrm na carpaccio notu a nebylo, co by se vytklo. Naplátkovaná kráva, oliváč, kapary, rukola, parmazán. Žádné velké vymýšlení, protože tenhle předkrm už jednou vymyšlený je.

Řepová varianta prý taky dobrá. Ale věřte vegetariánům …

Hlavni chody pak přistály v kombinaci burger – stejk – curry.
Mega burgerBurger byl gigantický, se salátek, hranolky a omáčkou ala tatarka. Vlastně mu nebylo co vytknout, stejně jako jemně pálivé chuti Thajska v podobě kuřecího kari s rýží.

Stejk se salátemMůj výběr a mé srdce ovšem patří panu Stejkovi. Ne že by byl tak velký, klasických 200. Ale byl na mě připraven. Rozpálený do krvava – tak jak to mám ráda a navíc byl naporcovaný, což ruka unavená celodenním klikáním na myš ocení. Namísto (prý skvělých a dokonalých) vinných brambor jsem si v paleo duchu dala salát – příjemně dochucený.

Naked burgerPokud máte chuť na burger a nechce se vám ztrácet čas s nějakou houskou – zkuste to naked.

Když to vše zalijete některým z pivek z červené pípy nebo lahví vína jako já, dojde vám, že na balet zase brzy zajdete.

Mechanický balet, Žitná 52, Praha 1Snobka hodnotí

Kriterium Hodnocení
Personál Usměvavá slečna.
Prostředí Minimalistické, hezké, živá kytka – WOW.
Jídlo Všehochuť, přičemž všechny chutě chutnají.
Cenová úroveň Nízká.
Příležitost pro návštěvu Oběd, večeře, posezení u piva / vína / rumu.
Celkový dojem Super místo v centru.

 

Jedno velké áách – Tapas Bar Sabores

Pojem Sabores mi není neznámý, první prodejna se španělskými mňamkami se v Praze otevřela před 6 lety. Dnes jsou tyto prodejny, kam nedoporučuju chodit hladová, v Praze tři. Frčí jim také eshop. A nově k nim přibyl Tapas bar v centru.
Takže jsem byla zvědavá. Vím, že jejich sexy prasečí nožičky, které provokativně visí ve výloze, jsou v top kvalitě, a že je dodávají do nejlepších restaurací. Vím, že mají skvělé víno, po kteréms e dějí věci. A všechny ty jejich paštičky, mořské věci a sýry…

Ale co si budem povídat, kvalitní ingredience není vše.
Tapas Bar jsem navštívila 2x, poprvé ještě před oficiální otevíračkou. A první návštěva mě nijak neuchvátila. „Jo, dobré.“ Ale dobré je za tři a já chtěla víc… Víc chuti, víc zážitků, víc příběhů.
A při druhé návštěvě jsem toho dostala tolik, že jsem měla chuť si zbytek nechat zabalit i s šéfkuchařem.
Honza Horký mě totiž úplně odrovnal.

Vůbec na mě nešel pomalu a rovnou mě hodil do vody. Respektive do gazpacha. Nejjemnějšího gazpacha, co do konzistence a zároveň nejsilnějšího, co do chuti. A v něm úchvatné ceviche z mořského vlka. Všechno to bylo donačančané avokádovou pěnou, opečenou křupavou rybí kůžičkou a taky krutomatem, který si Honzík krutí sám. (Krutomat je rajče dehydrované pomocí plynového dusíku.)
Vlk se koupe

Pak přišly ančovičky, které zakrouceně roztomile spinkaly na plátku býčího rajčete. K tomu všemu ještě kaviár z olivového oleje s příchutí chilli a příběhem. Tedy příběhem o tom, jak lze toto vyrobit. Jo, to už je vyšší dívčí.IMG_0036

A to přišlo. Přišlo to z lesa a já chtěla, aby to nikdy neskončilo. Lilek z Josper grilu a burrata (mozzarela o pár levelů výš). Když jsem to ochutnala, začala jsem věřit, že ta kráva měla vážně šťastný život. A teď ho mám i já. Společnost lilku a burratě totiž dělal lanýžový krém, kaviár z lanýžového oleje, borůvkové pyré a šťavel. Takové ty kyselé trojlístky z lesa, kterým někdo (třeba já) říkaval zelíčko. Už jsem řekla, že jsem chtěla, aby to nikdy neskončilo?IMG_0038

Sladká tečka pak přišla ve formě creme catalan s mandlovým crumblem (babička tomu říkávala drobenka) a vanilkovou zmrzlinou. Ale to už bylo jen formálním zakončením večírku, kdy jsem se postupně od stolu přesunula k baru, kde jsem šéfkuchaře doslova hltala. Jeho jídlo i jeho slova. Toho kluka to snad vážně baví 🙂IMG_0043

Tapas Bar Sabores, Malá Štupartská 3, Praha 1Snobka hodnotí

Kriterium Hodnocení
Personál Milý, ocohotný. Kuchař 100/100
Prostředí Minimalistické, příjemné
Jídlo moderní španělská kuchyně s nápadem
Cenová úroveň Vyšší
Příležitost pro návštěvu Když máte chuť na něco malého / kus masa / skvělé víno
Celkový dojem Šťastná kráva

 

Terapie v Café Buddha

S rostoucím věkem a počtem navštívených restaurací se přímo úměrně zvyšují mé gastro zkušeností na rozdávání. Vím, kam chodit, kam nechodit, kam jít můžete, ale raději si nic nedávejte, apod.

V poslední době mi nějak přestalo chutnat. Asi podzim. A tak jsem místo psycho-terapeuta navštívila šéf-kuchařku. Její ordinace, o které jsme již psali, sídlí v Balbínce, jsou na ní vidět zkušenosti a vaše trable vyřeší během jediné návštěvy.

Nejdříve jsem chtěla požadovat kávu stejně černou jako můj život, pak jsem ale dostala thajský čaj … dobrá možná to s mým životem nebude tak hořké.Thajský čaj

Paní terapeutky se bát nemusíte. Půjde na vás pomalu se salátem z pomela a uzeného pstruha s citronovou trávou, kešu a praženým kokosem. A protože, jak je známo, „nám dělání úsměv zachrání“, byl tento pokrm spojen s terapií ručních prací a sice jsme si každou porcičku sami balili do betelového listu.Pstruh s pomelem v bettelu

Až jsem si pomyslela, zda jsme nepřepálili začátek, protože pstruh s pomelem mi do mozku vystřelil víc endorfinů než sprint na Vítkov a rychlý panák ve Vystřeleným Voku.

Jenže jsem nevěděla, že po řece přijde moře a připluje svatojakubka na másle s kari listy a karamelizovaným kokosem. A taky je tam česnek a rýžové víno a možná i nějaké drogy … a já měla chuť udělat nějaký pořádný hysterák, abych v rámci terapie dostala ještě jednu.Svatojakubka

A místo toho jsem dostala křupavého měkkoschránkového kraba. A tento frajer mi dodal chuť žít. Bodejť by ne, když se na rande se mnou přepudroval praženým rýžovým pudrem a byl vonět po mátě, koriandru, chilli, limetě a rybí omáčce. Pánové, vemte si z něj příklad, i s „měkkýšem“ se dá zahrát velké divadlo.Krab

Dušené hovězí po jávském způsobu (bohužel jsem tu krávu nestihla vyfotit), bylo měkkoučké a šťavnaté a připomnělo mi mou oblíbenou Jávanku na Vinohradech. No a po snad prvním asijském dezertu, který mi fakt chutnal, jsem se rozhodla, že chvíli ještě mám pro co žít.

IMG_7911Tak trochu jiný rýžový nákyp

Na znamylekar.cz paní šéfkuchařce Sofii Smith profil asi neudělám, na znamykuchar.cz bych jí za její nové menu dala plný počet bodů. Kór když jí dělá asistentku sommeliér Luboš Osička a má k tomu zbraně v podobě senzačních rieslingů. A ten mi dal dokonce nový pohled na život svým prohlášením: „Kyselina je páteří vína, chuť má být vybalancovaná a nutit vás pít víc a víc.“ Když mi pak potvrdil, že chuť pít víc a víc tedy není moje chyba, odcházela jsem z Café Buddha s blaženým pocitem v žaludku i na duši.

Café Buddha, Balbínova 19, Praha 2Snobka hodnotí

Kriterium Hodnocení
Obsluha Milá, usměvavá, má co nabídnout
Prostředí Rodinné, domácí, pro pocit bezpečí
Jídlo Nadstandartní Asie
Cenová úroveň Střední
Příležitost pro návštěvu Podzimní deprese nebo když prostě jen máte chuť
Celkový dojem Chci žít i nadále

 

Jak se Snobka.cz stala právoplatnou členkou české foodblogerské komunity

Všechno je jednou poprvé. A tak jsme vyrazily reprezentovat Snobku na piknikovo grilovací sraz foodblogerů. Vzhledem k tomu, že pokrmy i nápoje byly přislíbeny, rozhodnuty jsme byly ihned a přece aspoň potkáme představitele dalších českých blogísků.

Když ovšem přišel dotaz „už víte, co budete grilovat“, vyděsily jsme se. My?  A grilovat.

Milé Janči z Popečeníčka jsme tak slušně napsaly, že se bohužel zúčastnit nemůžeme, protože prostě nevaříme a pouze žereme. (Napsaly jsme to asi slušněji :-))

Nicméně Janča se odradit nenechala a zpětně jí za to děkujeme. Přijala nás takové, jaké jsme, tedy bez vaření, ale za to s vyvinutými chuťovými pohárky.

A že bylo co ochutnávat. Blogeři a blogerky grilovali své vlastní nejdobřejší dobroty na Lotus Grilech, až se z nich kouřilo. Tedy nekouřilo. Jak nás Ondra – PR Lotus Grill Kluk poučil. Tito barevní cvalíci nekouří. A navíc nám jistý řezník z nejlepšího obchodu ve městě poslal libové špekáčky a salčíči i s tou jejich skvělou Lokální hořčicí.Naše maso

Sešla se jídla slaná i sladká, zdravá i prasácká. Ze sladkých jídel nás totálně nadchly grilované broskve s řeckým jogurtem, slaným karamelem a kardamomem od Sugartown.Broskvičky  A taky vítězka celé sešn Cherries on top a její grilovaný ananas s akátovým sirupem a skořicí, kokosové mascarpone. Řeknete si, mascarpone, pche.

Ale to byl PAN mascarpone s PANÍ kokosovou dužinou a spolu nám z toho udělali pěknou divočinu.Kokosovo ananasový sen

Ze slaných jídel to u mě vyhrala Maťa, co varí i s její blonďatou kamarádkou. Jako já nejsem kuřecí typ. Ale když se to křídlo pořádné vyráchá ve whisce a doplní se to sladkopikantním čatní, tak jsem ochotna i na chvíli zapomenout, že kuřata jí, dle mé teorie, pouze děti a vegetariáni.Kuřacko

A v těsném závěsu krevety Tandoori od již zmínených Sugartown Prague s mátové majdou. Ta se dala i samotná. Jen tak prstem. Na krevety a na blonďáky mám slabost. A po ochutnání musím říct, že taková dobrá kreveta při čtvrtku lepší jak nedobrý blonďák kterýkoliv den.Krevetky

Pro každého se našlo něco. Skalní alkoholici ocenili grilované mojito. Pokud jednou nekouřící cvalíci dorazí na Kubu, budou se kubánští kuci hodně divit, jak se dá tento drink vytunit.Ondra a jeho grily

Prostě dokonalá akce. Díky všem za pozvání, nové kontakty, pamparádní stravu (až jsme se styděly, že jsme jen vyžírky) i bezedné lahve s vínem.

Snobka hodnotí

Kriterium Hodnocení
Obsluha Milá nejmilejší s úsměvem.
Prostředí Stromovka to jistí.
Jídlo Eňo ňuno.
Cenová úroveň K nezaplacení.
Příležitost pro návštěvu Tato příležitost byla více než skvělá.
Celkový dojem Byly jsme nadšeny.

 

Nejkrásnější obchod na světě

Recenze na obchody sem nedáváme příliš často. Ale tohle, tohle není jen tak obyčejný obchod. Je to nejkrásnější obchod na světě.

V chlaďáku se líně povalují naducané špekáčky, sexy párky různého původu, šťavnaté fláky přeštického čuníka i české stračeny a volají a lákají konzumenty jako bájné Sirény námořníky: „Kup si nás a nech si nás ugrilovat. Nebudeš litovat…“

Tak co jsem měla dělat. Jsem jen slabá žena.
Vlastně jsem ochotna za kousek Dlouhé s Lokálem a Naším masem vyměnit celou Pařížskou. A nemyslím tu šlehačku.

Znáte ten vtip: 3 blondýny vejdou do řeznictví a objednají si troje párky, stejk, 2 hamburgry, salsicciu na ochutnání, salsicciu sebou, 2 stejky sebou, jo a ještě jatýrka. A slaninu. Ať je to do čeho zabalit. A zabalte nám k tomu i pana mistra řezníka i ty dva týpky, co to tu krájí a grilují…
Hm, tak to není vtip.

Takhle to bylo. Prostě si nás tohle přenádherné voňavé řeznictví získalo svou krásnou atmosférou, přemilou obsluhou a dokonalým masiskem. A to blondýny umí ocenit. Takže jsme jim to tam lehce vyžraly. Nacpaly se jako kuny a byly šťastné tak, že jsme tam zářily štěstím a blahem jak tři komety.

K tomu všemu ještě pan mistr řezník František Kšána ml., který byl tak skvělý, že bych si ho dala i rare.
Jiné maso než to Naše už nechci a za muže chci řezníka. Tak.

Párečková variace Nahý burgřík Kravička na grilu upravená dle přání Oblečený burgřík Párková variace v detailu

Naše maso, Dlouhá 39, Praha, nasemaso.ambi.cz

Snobka hodnotí

Kriterium Hodnocení
Obsluha S masem se mazlící a zákazníky vábící.
Prostředí Prostě nejkrásnější kšeft.
Jídlo Není nad kvalitku. Plno masa, žádná mouka a šikovné ruce.
Cenová úroveň Za burgera bych dala i svých posledních 115 Kč.
Příležitost pro návštěvu Hlad, chuť, touha, závislost…
Celkový dojem  ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

 

Výletnice u Gregorů (Nymburk)

Nejraději chodím jíst s mými Snobkami. Obzvláště těmi, které (bez ohledu na pohlaví) mají stejné chutě jako já. To znamená maso, ryby, potvory z moře vytažené a nevadí jim, či je alespoň nepohoršuje, absence vaty typu pečiva a příloh. Vyrazím- li totiž s civilistou, případně jiným stravovacím druhem, odmítá často vzájemné ochutnávání (jídla), nedej bože sdílení talířů. Ovšem zde je sharing více než žádoucí.

Pokud jste si dodnes mysleli, že tapas patří do španělské kuchyně a znamená to olivy, šunku apod., jste na velkém omylu. My jsme byly tři blonďaté křehké dívky po náročném fyzickém výkonu a v hospodě u Gregorů (která byla předem vytipovaná a prolustrovaná) jsme si nechaly připravit pravé české tapas hody z jídel předkrmových.

Nejdřív nám bříška zahřál báječný hříbkový krém, který nepotřeboval ani čerstvě namletý pepř. Navíc pan vrchní pohotově zareagoval na naši částečnou nesnášenlivost na krutony a přinesl je zvlášť. Polévku jsme si daly ještě každá vlastní.Hříbkový krém Pak už ale nastala soutěž o to, kdo si urve nejlepší sousto. Vzhledem k tomu, že byla skvělá všechna, nebyl boj vůbec krvavý, přežily jsme všechny a z hodování se tak stal poklidný, místy až nudný dýchánek plný spokojeného pomlaskávání a následně drobného funění.

„Takže my si dáme tlačenku, uzené vepřové kolínko, kachní paštiku, vepřový bůček, tatarák … a salát.“ (Ten jsme si stejně daly, jen aby to nevypadalo, že blondýny v Praze jí samé prasárny*. A bez chleba.)

A všechno bylo perfektní. Tlačenka byla plná masa, hustě posypaná na drobno nakrájenou cibulkou a spokojeně si lebedila v octu. Tatarák byl dle očekávání velmi dobrý, česnek silný a topinky skoro zbytečné. (Na co chleba, když mám maso.)Hovězí tatarák

Mě osobně velmi nadchl bůček, připravená ve vakuu, s hořčicí, křenem jako křen a šalotkou.Bůček

Velmi jednoduše připravený salát s řepou a kozou nám pro změnu chutně doplnil vitamíny.Salát s řepou a kozou

Ale nejlepší byla paštika. Hrubá, domácí, plná masa s brusinkovým želé a jablečnou kašičkou.Kachní paštika

A pak nám došlo, že nemáme na stole to koleno!!!! Skandál.

A tak jsme si ho daly jako dezert. Měkoučké uzené vepřové kolínko s jablečným křenem. Přišlo sice se zpožděním, zato zdarma. Prý za čekání. Perfektní tečka.Uzené vepřové koleno

Nabídku číšníka o výběr z dezertů jsme už odmítly. Měly jsme přece to koleno. A víc se do nás nevejde. Porce byly sice předkrmové, ale bylo toho dost.

A tak jsme rozloučily s restaurací u Gregorů, kde jsme přijaly asi 15x tolik kalorií, kolik jsme spálily na bruslích na okruhu Nymburk – Poděbrady – Nymburk. Holt život je jeden z nejtěžších.

Restaurace U Gregorů, Palackého třída 440, Nymburk, www.ugregoru.cz

Snobka hodnotí

Kriterium Hodnocení
Obsluha Milá až laškovná. Profesionální.
Prostředí Ganz cajk.
Jídlo Pravé prasečí hody báječné kvality.
Cenová úroveň Velmi dostupná široké veřejnosti.
Příležitost pro návštěvu Poklidné posezení a kvalitní naplnění žaludků.
Celkový dojem V Nymburce už nikam jinam!

 

*Pozn. autorky Kachny: Aby bylo jasno. Nic z výše popsaného za prasárnu nepovažuji. Názory na výživovou problematiku se však různí.

 

Jak jsme v Nerudovce zahodily předsudky

Na první pohled se může zdát, že lehce diskriminujeme vše, co začíná na vege/vega, ale není to tak. Jen prostě trochu nadržujeme všem kravám, bejkům a jiným masem oplývajícím živočichům. Chcete- li ale ochutnat něco, co jste nikdy neochutnali, musíte občas vyrazit tam, kam byste jinak dobrovolně nikdy nešli. Když se k nám dostaly zprávy o prej báječném vegeburgeru a neskutečném raw cheesecake, nechtěly jsme tomu věřit. Co to je to „vege“? A co to je to „raw“?

Tak jo, předsudky stranou. Mít je, tak bych nikdy do pusy nestrčila kližku, krevetu, ba ani houbu (páč vypadá divně a je slizká). S heslem „když mám hlad, sním i tofu“, jsme se neohroženě vydaly užít si náš nonmaso den do měšťanského domu v Nerudovce. Do podniku, kde lovují Veg. A prý je tam dobrý výhled. Po zdolání převýšení Nerudovky a asi 115 238 schodů jsem si říkala, zda by nebylo výhodnější zůstat v nížině a dát si gyros. No ale za ten výhled to stálo. Takovou malebnou terasu už jsem dlouho neviděla a má obvykle přisprostlá duše se rozněžnila.

A teď „ukate“ to menu, máme hlad.

Na doporučení velice ochotné obsluhy jsme jako předkrm zvolily jejich domácí poklad a to tempehové paté s hlívou a vlašskými ořechy přelité brusinkovo-borůvkovým glazé a toasty s bylinkovým máslem. Bylinkové máslo, bylo nezapometulné, ale lepší předkrmovou volbou bylo carpaccio z červené řepy, které zanechalo zásadní otisk, nejen na ubrusu, díky kombinaci marinády z javorového sirupu a rukoly s praženými vlašskými ořechy. Přesně tohle (ta řepa) mě baví. Když už jsem vege, proč hledat náhrady masa (tofu, tempeh) a proč raději nepoužívat přirozeně nemasné suroviny.

Paté a řepiskové carpaccio

Paté a řepiskové carpaccio

Jenže to jsme ještě nevěděly, že přijde burger. Báječný načančaný plně naplněný. A ta cibulka! A domácí majo jo jo jo. Za mě jo.

LoVegburger (s grilovaným seitanem, sýrem, tempehovou slaninkou a zeleninou; pečená cibulka, sojanéza, kečup. Podávané s hranolkami a domácí sojanézou)

LoVegburger
(s grilovaným seitanem, sýrem, tempehovou slaninkou a zeleninou; pečená cibulka, sojanéza, kečup. Podávané s hranolkami a domácí sojanézou)

A taky jsem nemohla nevyzkoušet mé zamilované kari. Thajské kokosové curry s jasmínovou rýží. Bylo příjemně sladkopálivé. Nešlo odolat mámení směsi žampionů, tofu, sladkého hrášku a jarní cibulky s kokosovým mlékem na kari, zakápnuté limetkovou štávou. (I když bych si to úplně v klidu dokázala představit bez tofu, viz. výše.)

Thajské kokosové curry

Thajské kokosové curry

Když někam jdu, většinou si dopředu jídelák nastuduju. A když už nevybírám rovnou na jistotu, tak alespoň s mlhavou představu. Předkrmy i hlavní chody jsme si nechaly spíše doporučit, zato o dezertu jsme měly jasno od prvního dne, kdy jsme se o LoVegu dozvěděly. A raw čoko cheesecake byl prostě … hned pryč. Konzistence i chuťe byly netradiční, ale fantasticky vyladěné.

Raw čoko čískejk

Raw čoko čískejk

Neměla žádné hranice,tahle naše veganská žranice 🙂

LoVeg – veganská restaurace, Nerudova 36, Praha 1, www.loveg.cz

Snobka.cz hodnotí

Kriterium Hodnocení
Obsluha Vegetariánská a milá
Prostředí Romantické (s převýšením)
Jídlo Jiné, ale chutné
Cenová úroveň V pořádku
Příležitost pro návštěvu Zkuste nepoznané…
Celkový dojem Majo jo jo jo!

 

…o patro níž- Le Winstub

Znáte La Gare? A zkusili jste to už o patro níž? Ne? Velká chyba!

Le Winstub jsme si zvolili jako místo, kde vstoupíme spolu s naším jediným mužem do jeho další dekády. A ačkoliv to byla návštěva první, tak trochu jsme s kvalitou počítali a nemýlili jsme se.

Začnu obsluhou, která byla vysoce spiklenecká a téměř nám pomáhala spoluvytvářet plány, jak neukázat oslavenci nic z darů pro něj připravených. Navíc, pán, kterého jsme pro tento večer navíc vyfasovali, byl bezchybný. Asi okamžitě odhadl naše rozmlsané jazyky a snobské ksichty. Výhrou jsme pro něj byli ten večer i my, protože jsme se v kupodivu poloprázdném podniku pěkně rozežrali.

Část z nás začala „takovou francouzskou pizzou“, jak nás poučila naše kolegyně s diplomem z francouzštiny. „To by měli Francouzi radost“, zaznělo zpoza rohu od kuchaře… Tak tedy Tarte Flambée – tradiční alsaský koláč z tenkého těsta s creme fraiche plus špek, cibule, šneci, uzená kachní prsa, uzený losos. Každá příchuť ve své lajně.

Tarte Flambée

Tarte Flambée

My víc masoví než těstoví jsme se nechali zlákat čerstvým mořsko masovým barem a nechali jsme si připravit lososový a hovězí tataráček… Uff. To je jako vybírat mezi blonďatým modrookým Švédem a divokým černovlasým Argentincem. Výhodou tataráku ale je, že můžete mít oba a nikoho to nepohoršuje.

Tataráčky

Tataráčky

Naše chuťové pohárky jsme hezky pošimrali…ale co teď? Ještěže pan vrchní už poznal, co jsme zač a přinesl nám megakravskou porci hovězího masiska rovnou z grilu. Cote De Boeuf. Ach. Nějaké Pommes Frites a míchaný listový salát (skvěle ochucený) mě vůbec nezajímaly. Ale ostatní říkali, že prý dobré.

Cote De Boeuf

Cote De Boeuf

Když nám trošku slehlo a vzdechy ustaly, začaly se ve velkém řešit dezerty. Měla jsem jasno hned. Pomalu pečený hovězí krk musí být můj. Nic proti Cote De Boeuf, ale ten krk mě položil na lopatky a vychutnal si mě. (Ve skutečnosti to bylo naopak, ale znáte muže, jsou ješitní. A ještě jsem si ho pěkně naporcovala).

Hovězí krk

Hovězí krk

Ty skutečné (rozuměj sladké) dezerty následně přišly též, protože snobská rasa je mlsná.

Dezerty

Dezerty

Mou pozornost si na chvíli získala panna cotta, ale stejně mé myšlenky před spaním skončily u hovězího krku. Nikdy nezapomenu…

Le Winstub, V Celnici 3, Praha 1, www.lewinstub.cz

hneda

KRITERIUM HODNOCENÍ
Obsluha Spiklenecká, přizpůsobivá, znalá a vtipná.
Prostředí Epesní sklep.
Jídlo … (=no comment)
Cenová úroveň Odpovídající.
Příležitost pro návštěvu Party, rande, žranice. Co jen chcete.
Celkový dojem CHCI TEN KRK!

 

 

Libé pocity v pajzlíčku

Sushi – to je vyšší dívčí.
Jídlo v našich zeměpisných šířkách nepříliš známé.
Vám, co mé hluboké myšlenky právě čtete, sushi představovat nebudu. Ale věřte, že znám hodně lidí, kteří hůlky v ruce nedrželi a syrovou rybu v puse neměli. Věkové spektrum: široké.

obrázek 1

Když pominu to, jak se vůbec můžu bavit s lidmi, pro které Asie končí v prvním čínském bistru…
Naštěstí mám svůj Snobka team.

Sushi by valná většina z nás mohla konzumovat po kilech, a proto velmi oceníme, když objevíme podnik, kde se prudce elegantně snoubí cena s kvalitou a dobrou lokací.

Takže. Sushi Tam Da je takový malý pajzlíček. Platí se u baru. Když je plno, mezi stoly se neprotáhnete a jídelák je igelitový, nicméně nabízí pár skvostných kousků, kvůli kterým jsem ochotna jet i metrem s přestupem.

MUST HAVE Tomka s banánem, tofu a lilkem
Přesný název nevím, ale věřte mi, že až ji ochutnáte, taky ho zapomenete. Stejně jako polévku vyfotit. To snoubení se pálivého a sladkého má fatální důsledky na dlouhodobě tvořený žebříček mých hodnot.

obrázek 4

MUST TRY Smažené sushi
Nenapadlo by mě smažit sushi. Dnes už ale vím, že smažit se dá všechno a některým věcem to vyloženě prospívá. Obzvlášt vhodné pro jedince, kteří preferují teplou rýži před studenou.

obrázek 3

MUST LOVE Kalifornie pokryté úhořem
… … … … Kousky jsou v porci 4 a díky nim se mým přátelům naskytly čtyři relativně dlouhotrvající chvíle, kdy i oni se mohli verbálně vyjádřit. Já totiž 4 x mlčela, měla zasněný výraz a občas lehce vzdechla blahem. Co se odehrávalo v mém nitru, ponechám v něm. Je to přeci jen příliš osobní.

Pajzlíček nabízí samozřejmě širokou řadu všech možných sushi, sashimi, kalifornií, maki, nigiri, polévek, nudlí a spol. Obsluha je milá. Nemá problém s extra zázvorem či extra salátkem.
obrázek

Mimochodem mrkvovo-zelný salátek podávaný automaticky ke každému sushi je divoká karta dnešního příběhu. Ale o tom, až jindy.

Restaurace Sushi Tam Da, Perunova 13, Praha 3, www.sushitamda.cz

hneda

Kriterium Hodnocení
Obsluha Milá, ochotná, cizokrajná. Zapadá do konceptu.
Prostředí Čistý pajzlíček 🙂
Jídlo MUST SUSHI
Cenová úroveň Velmi přijatelná. A ty zážitky- k nezaplacení.
Příležitost pro návštěvu Sushi absťák, chuť na sushi, chuť na rybu, chuť na banán.
Celkový dojem Kdy jdeme zase?