Hlad je nejlepší kuchař. Dřív když jsem měla hlad, snědla bych přítele i nepřítele. Co se ze mě stala Snobka, jen tak něco do pusy nestrčím. A nejsem líná překročit i hranice Prahy. No co. Vždyť jsme přece v Schengenu.

Cestou takhle z koupaliště ze Středokluk, kde nebyl žádný hezký kluk, když jsem už téměř hlady neviděla, vjela jsem Mahuleně do dvora. V Malých Číčovicích si totiž známá herečka Mahulena B. otevřela penzion a nic neponechala náhodě. Citlivá restaurace penzionu i restaurace, obsluha přemilená, informovaná a ochotná a jídlo víc než fajnové. Nehrajou si tam na žádný minimalismus, makro a degustační porcičky. Inspirace českým, moravským, ale i italským či francouzským venkovem je zde zřejmá a k prostředí jednoduše ladí.

V Polích se chovají ekologicky a nezdržují se žádným papírovým jídelákem. Jídlo si jedoduše hosté vybírají z tabule. No, zase tak jednoduché to není. Chtěla jsem si dát všechno odshora až dolů, jenže to už by pak ze mě nebyla číča ale koule. 

Spokojila jsem se tedy jen se 4 jídly. Z nichž jen dvě jsem měla několik minut v osobním vlastnictvím a bylo mi tak umožněno vychutnat si je až do konce. Gulášovky z divočáka a houbového guláše s domácí knedlou jsem si jen lízla a už mě soupeř zahnal vidličkou zpátky na mou půlku stolu.

Naštěstí má kuřecí jatýrka s ořechy a slaninou mi tuto potupu vynahradila. A abych nebyla smutná, dala jsem si ještě 3 kozy. Každou s jinou polevou. Fíky, brusinky i med nádherně vyrovnávaly ostrost kozího sýra a já jedla čímdál pomaleji, aby tato chvíle nikdy neskončila.

Bohužel skončila. Dopila jsem úchvatný ledový zázvorový čaj, zamáčkla slzu a vyjela jsem Mahuleně zase ze dvora. 

A brzy na viděnou!

Penzion v polích, Malé Čičovice 26, 252 68, www.penzionvpolich.cz

Omluva. Autor textu se omlouvá paní Bočanové a panu Mrázovi za chybné označení majitele podniku V Polích. Díky za pochopení.