Dokonalé porce pro vrabca v Borgo Agnese

Drze jsem se vetřel k rodičům mířícím do Brna na muzikál o Edith Piaf s jediným úmyslem; navštívit výjimečně namísto po celé Evropě vyhlášeného hlavního nádraží známou restauraci Borgo Agnese. Ta se nachází v lokalitě „že bys ze Špilasu šutrem dohodil“ a nabízí především středomořskou kuchyni s občasnými odbočkami do našich luhů a hájů.

My jsme se cíleně s darovaným voucherem vypravili na nabízené degustační menu spárované s víny. Pokud máte ve zvyku trávit v restauraci méně než tři hodiny a ke guláši si dáváte minimálně pětiknedlík, doporučuji zvolit něco a la carte, jinak by to taky mohlo dopadnout jak s Bohušem. Obsluha je rozhodně trpělivější než ta ve videu a velmi mile a fundovaně dokáže vysvětlit, co že se to před vámi právě objevilo.

IMG_20141130_212552

Začátek obstarává svěží losos marinovaný v ginu s okurkovým dipem a créme fraiche. Skvělý začátek doplněný o pro mě nakonec nejlepší víno z celé degustace, totiž Rulandské bíle 2013, pozdní sběr, Proqin.

IMG_20141130_213043

Dalším předkrmem byl zajímavý tatarákový twist ala salát Nicoise s křepelčím vejcem a ančovičkami. Zatímco táta, zastánce klasické kupy (na vysoko, že jo!!!) hovězího na topince, našel minimálně sto nedostatků, já byl s jemným masem zastřeným delikátní chutí ančoviček přeci jen spokojenější.

IMG_20141130_213647

Následovala decentní porce polévky z bílých fazolek, ke které mi, asi abych se neunavil, připíchnul kuchař rovnou na vidličku asi tak tisícinu uzeného hovězího jazyka. O takovém „kapučínu“ asi Eva a Vašek ve svém majstrštyku nezpívají.

IMG_20141204_105330

Skvělou souhru předvedl telecí brzlík s omáčkou z javorového sirupu. Maso bylo pevné na skus, ale během chvíle se na jazyku rozplývalo samo. Nasládlá omáčka dala na chvíli připomenout i asijské kuchyni a jejím sweet and sour pokrmům. Jídlo skvěle doplňoval také polosuchý německý Riesling od Jakoba Schneidera.

IMG_20141201_192157

Foie gras samozřejmě nemohou v žádném degustačním menu chybět. Úprava v Borgo Agnese je v zásadě ordinérní a závisláci na této dobrotě si ji určitě užijí.

IMG_20141201_192514

Všeobecné pobavení způsobila 1 (slovy jedna) raviolka s hříbky a pecorinem. Táta naštěstí houby nejí, a proto jsem odmítl podat jeho jménem stížnost proti zavádějící informaci v jídelním lístku, kde se inzerují „ravioli“, což naznačuje jistě vyšší počet, než nám byl naservírován. Chuťově ovšem opět skvělé.

IMG_20141201_191815

Ryby zastupuje v degustačním menu mořský ďas, a přestože je také výborný, z celé přehlídky mi připadal nejslabší, především asi proto, že nepřinesl nic zásadně objevného a ani chuťově nijak nevynikal. Přesto by s přehledem kdekoliv jinde obstál.

IMG_20141201_191024

Poslední, co jsem do sebe nasoukal, byla kachní prsíčka na medu s čínským zelím a houbami. Maso bylo šťavnaté a i přes dochucení z něj jasně vystupovala typická chuť kachny vycházející z jejího aromatického tuku.

A to by stačilo. Dezert si dám příště. Teď jen výběh na Špilas, zkontrolovat slavné nádraží a zase rychle zpátky do reality. Majó to v tom Štatlu holt taky dobrý.

Borgo Agnese, Kopečná 43, 602 00 Brno, www.borgoagnese.cz

hneda

 

Kriterium Hodnocení
Obsluha Milá a vzdělaná (jen bacha na řeky ve Francii)
Prostředí Čisté, elegantní, moderní, Olbram Zoubek
Jídlo Vychytané, degustační, kvalitní
Cenová úroveň Střední pro Pražáka, vyšší pro ostatní
Příležitost pro návštěvu Rodinná oslava, delší oběd, rande
Celkový dojem Na ja, sehr gut!

 

Fusion

Fusion v překladu, ať už německém či anglickém, znamená fúzi, sloučení nebo splynutí, někdy také tavení. 

Toho dne byly ulice Krna rozpáleny do běla a budily dojem, že k jejich roztavení dojde co nevidět. Po překvapivě chutném obědě, jsem dostala nepopsatelnou chuť na dobrou kávu.

Jako správně prohnaná snobka jsem si brněnské centrum prolustrovala. Cafe Fusion jsem navštívila již 3x, z toho až při třetí návštěvě konečně povolily vchodové dveře, neboť jsou přes víkend tvrdohlavě zavřeny. Kavárník Michal si na svém splněném snu (=kavárna) zakládá. Jelikož je ale na ni sám, tak si občas potřebuje dát od toho kafe taky voraz…

Dsc_1481

Kafe poznáte na presu. Pikolo bohužel neměli. Asi došlo.

Dsc_1484

Byly jsme tedy nuceny vzít zavděk espressem, které si aktivně objednalá má sestra, konkrétně tedy espresso macchiato. A já si mohla zahrát na dámičku a dát si ledové Caffé Latte, protože byl hic jak prase a i dámička se potřebuje někdy zchladit. A bylo tak sametové a chladivé a dobré, až se mi ztoho vybil mobil.

Dsc_1486

Když mi pak ještě Michal půjčil svou nabíječku, začínala být návštěva téměř dokonalá. Obligátně jsem vysosla jednu oranžádu a vyrazila do Prahy s trochou dobré kávy v bříšku. Trošku těm Brňákům závidím.

Coffee Fusion, Jánská 25, Brno, https://www.facebook.com/pages/COFFEE-FUSION/209200889117261

Brněnská éra v Cafe Era

Představila jsem si prvorepublikovou kavárnu, kde galantní muži vášnivě diskutovali o hospodářské krizi a tehdejších startupech. Ženy pokuřovaly tenké cigarety ze špičky, seděly nožku přes nožku a mnouce své čerstvé peroxidové vlny sledovaly pana továrníka.

Seděla jsem na zahrádce v Cafe Era v Brně a nechala jsem se unést kapkou nostalgie. Era je v prostorách budovy z 20. let minulého století. Interiér designoval mistr Josef Kranz, údajně dle slavné dobové kavárny v Rotterdamu. Era navazuje na prvorepublikovou kavárenskou tradici. Avšak velmi dobře se tu také najíte a odpočinete na zahrádce.

Img_3164

Jídelní lístek tu nemají. Veškeré jedlé pokrmy naleznete napsané na tabulích uvnitř. Tento přístup je mi velmi sympatický. K čemu dlouhé jídeláky. Obsluha byla moc milá, jen mohla být proaktivnější v prodeji. Na zdi jsem spočetla devět hlavních jídel přes veverku až po lososa. Zvolila jsem kuřecí řízek s lehkým bramborovým salátem s fenyklem. Salát zapříčinil zvláštní chuť na jazyku, což ho učinilo zážitkovým a nezapomenutelným.

Img_3162

Vybrali jsme také domácí hrachovou kaši s párkem a volským okem. S hrachovou kaší se běžně nesetkávám, a když už ji někdě vidím v nabídce, spíše se bojím a mizím. V Cafe Era jsem se kaše nezalekla. Volba to byla výborná. Jednoduše chutné jídlo, žádná dochucovadla.

Img_3161

A abychom nezapomněli na kavárenskou tradici, museli jsme zákonitě vyzkoušet místní latte. Káva nezklamala a mohli jsme syti pokračovat v moravském programu. Ještě bych se zdržela, ale chtěla jsem předcházet označení „kavárenští povaleči“.

Pár chybiček bylo, ale za Snobku spokojenost. A až nastane brněnská éra, zajdem zase do Cafe Era.

Cafe Era, Zemědělská 30, Brno, www.eracafe.cz

 

Povalování se v čokoládovně Minach

To jsem takhle v neděli zavítala do moravského hlavního města, avšak Krno mě nevlídně přivítalo mnoha nápisy „zavřeno“.

O to s větší radostí a nedočkavostí jsem přijala otevřenou náruč měkké, polštáři obležené pohovky v čokoládovně Minach. 

Cokoska

Čokoláda byla kupodivu z čokolády. To je trošku nezvyk na naše české poměry. A servírována v krásném porcelánovém hrnečku. Připadala jsem si minimálně jako Angelika na návštěvě u Ludvy XIV. těsně předtím, než podlehla mocným afrodiziakům…

Sodovecky

Na zklidnění jsem si dala greponální fenomenádu s malinami. (To za ní je zázvorovka ze zázvoru!)

Buchta

A na konec jsem si pusu nechala zalepit čokonášupem v podobě brownie.

Ještěže mají Jančurovy autobusy velká sedadla.

 

Čokoládovna Minach Poštovská 450/6E, Brno, http://www.cokoladovna.com/